Vědci v nové speciální laboratoři parazitologického pavilonu se podobají kosmonautům. Mají na sobě bílé overaly a hlavy schované pod kuklou.
„Pracovníci se před vstupem do laboratoře musí vysvléct do spodního prádla a odložit všechny šperky i mobil. Převlečou se do ochranného oděvu, vezmou si galoše a přes ně ještě návleky. Na hlavu si nasadí kuklu s přívodem vzduchu, který je do ní vháněn motorkem. Veškerý vzduch je odsáván a prochází přes HePa filtry, které jsou schopny zachytit i virové částice infekčního materiálu, s nímž tu pracujeme,“ popsal Daniel Růžek, šéf laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Při odchodu z této laboratoře nechají vědci ochranný plášť dekontaminovat a sami se před převlečením do civilního oděvu osprchují. Dodržování přísného zabezpečovacího režimu je tu nutné kvůli práci s infekčními viry a patogeny, které ohrožují lidské zdraví.
Vědci budou zkoumat hlavně viry přenášené komáry a klíšťaty
V nové laboratoři budou vědci zkoumat zejména klíšťovou encefalitidu a virus zika. Dosud v Budějovicích takové zázemí neměli a museli jezdit na detašované pracoviště do Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.
„Předmětem našeho výzkumu jsou především viry přenášené komáry a klíšťaty, z nichž jsou některé vysoce rizikové i pro člověka. Dále provádíme výzkum viru vztekliny, západonilské horečky a japonské encefalitidy,“ vypočítal Růžek, jehož tým se podílí i na testování potenciálních antivirotik, léčiv proti viru zika a viru klíšťové encefalitidy.
V novém parazitologickém pavilonu, který vznikl přístavbou dvou poschodí k původní přízemní budově, je kromě této specializované laboratoře dalších sedm laboratoří, 16 pracoven vědců, přednáškový sál a moderní technické zázemí.
„Investice si vyžádala 60 milionů korun a uhradila ji ze svého rozpočtu Akademie věd. Nové prostory s moderním vybavením umožní další rozvoj výzkumu, zejména v oblasti molekulární parazitologie,“ sdělila referentka publicity Biologického centra Daniela Procházková.
V novém zázemí bude pracovat 60 vědeckých pracovníků, postdoktorálních vědců a studentů. Přesune se sem i laboratoř funkční biologie prvoků, kterou vede Alena Panicucci Zíková.
„Naše výzkumné týmy se zabývají jednobuněčnými parazity, kteří velmi negativně ovlivňují životy lidí žijících převážně v tropických a subtropických oblastech zeměkoule. Naším cílem je porozumět jim tak, aby naše výsledky mohly být využity pro vývoj nových léčiv a vakcín,“ popsala Panicucci Zíková.
Její tým patří, stejně jako kolegové z laboratoře arbovirologie ke špičce v oboru. „V posledních šesti letech jsme publikovali přes 130 prací ve vědeckých časopisech, které jsou poměrně hodně citované,“ doplnila Panicucci Zíková.
