S nápadem na unikátní muzeum v historické památce přišel Miroslav Procházka, který v nedalekém Protivíně provozuje Krokodýlí zoo. Městu se záměr líbí, atrakce by mohla přilákat turisty.
"Písecká Sladovna je z jedné poloviny opravená, v ní je galerie. Druhá část na rekonstrukci čeká a zeje prázdnotou," uvedl písecký místostarosta Josef Knot. Město dosud příliš nevědělo, co by v historické budově mohlo být. Mluvilo se o knihovně nebo pivních lázních. Všechno zatím padlo.
Co nabídne expoziceNosorožci, pamětníci třetihor - kompletní skelety, fotografie Atak, síň útoků - instalace kompletních koster predátorů při útoku na kořist. Například medvěd hnědý útočící na zubra evropského, lev a antilopa Gorily vystupující z mlhy - unikátní preparáty všech poddruhů goril Smrticí jed - jedovatí živočichové, bezobratlí, hadi, ještěři, dominovat jí bude kompletní skelet varana komodského Od prvoka po člověka - stěžejní didaktická výstava zahájena mikroskopem s živou kulturou trepek, následují muzejní preparáty celé linie živočichů s ukázkou živých bezobratlých a nižších obratlovců, končí člověkem (zrcadlo) |
A právě to by se nyní mohlo změnit. Majitel Krokodýlí zoo v Protivíně Miroslav Procházka městu nabídl, že do přízemí budovy umístí muzeum obohacené o expozice živých zvířat.
"Sladovna je výrazně památkově chráněná, takže celou expozici chceme koncipovat jako Dům přírody s pravěkou zoo. To znamená, že by tu byly hlavně kostry a další zoologické exponáty, jež by obsáhly vývoj zvířat. To bude doplňovat živá část ukazující tvory, kteří z dávnověku přežili až dodnes, třeba ježury," avizoval Procházka. Návštěvníci tak uvidí vedle sebe zmiji útočnou a její kostru.
Procházka má v Protivíně kromě Krokodýlí zoo vystaveno 11 koster nosorožců a jiných afrických zvířat. "Máme jich však několik desítek, které nemáme kde vystavit. Proto přišel nápad přestěhovat je do Sladovny a udělat v ní muzeum se zoo. Z hlediska objemu sbírky tomu nadneseně říkám Malé národní," popisuje Procházka.
Kosterní sbírka pochází z celého světa. Procházka zároveň poskládal různé sbírky v Česku, které jejich původní majitelé kompletovali desítky let.
Procházkova Nadace Tomistoma má přes 3 000 exponátů, teď se musí rozhodnout, která část se do Sladovny umístí. Expozice bude díky různorodosti určena laikům i odborné veřejnosti. Školy tam budou moci pořádat praktické hodiny přírodopisu. "Celá výstava by měla být moderní, interaktivní, aby byla přitažlivá," řekl místostarosta Knot.
Živé krokodýly památkáři nejspíš nepovolí
Původně se uvažovalo o tom, že by ve Sladovně bylo i několik krokodýlů z protivínské zoo. To se ale úplně nezamlouvá památkářům kvůli vlhkosti, kterou zvířata vyžadují.
"Budeme mít ještě schůzku s památkáři. Musejí nám říct, co bude přijatelné, a co ne. Osobně by se mi krokodýli ve Sladovně líbili," konstatoval místostarosta Knot.
Prostory vyžadují kompletní opravy, celkové náklady na stavební práce se odhadují na 50 milionů korun bez DPH. Sám Procházka je z vlastních zdrojů ochoten do projektu investovat 20 milionů. O dalších 20 milionů chce žádat město z Regionálního operačního programu Jihozápad a zbytek by doplatilo samo.
Přízemí budovy z roku 1864 je pro účely muzea ideální. Má cihlové klenby a opravdu vysoké stropy, takže se tam vejde kostra dospělé žirafy. Kromě toho by zde lidé viděli kostru nosorožce, gorily, medvěda, lva nebo kompletní skelet varana komodského. K tomu několik terárií s živými hady, insektárium s jedovatým hmyzem nebo akvárium s piraňami.
Protivínskou Krokodýlí zoo navštíví 40 tisíc lidí ročně. U případných expozic v Písku se návštěvnost odhaduje až na 60 tisíc, protože budova se nachází v turisticky atraktivní lokalitě.
Pro město je také výhodou, že náklady za provoz bude platit Procházkova Nadace Tomistoma. To je v případě Sladovny podstatná věc, protože na provoz galerie doplácí město skoro sedm milionů korun ročně. A návštěvnost je kolem 15 tisíc lidí.
"Pokud se tento projekt podaří dotáhnout do konce, bude to obrovský přínos pro turistický ruch v Písku," dodal Knot.
