Počítače řídí krmení, vzduchotechnika se přizpůsobuje předpovědi počasí, spousta procesů je zcela automatických. Moderní farmy s živočišnou výrobou jsou prošpikované technologiemi. A přesně taková zařízení dodává jistebnická společnost Farmtec.
Za 18 let si firma vybudovala silné postavení na domácím trhu, daří se jí ve střední Evropě a také v zemích bývalého Sovětského svazu. K největším zakázkám na východních trzích patří stavba mléčné farmy v Moskevské oblasti za zhruba 320 milionů korun.
Farmtec v Česku zaměstnává celkem 200 lidí, v Jistebnici pracuje zhruba polovina. Jedním ze zakládajících akcionářů byl i Václav Škeřík, který se v roce 2005 stal i ředitelem a předsedou představenstva. Tyto funkce zastává dodnes.
Na moderních farmách je vše automatizované. Stroje hlídají, jak se kráva chová, kolik toho sežere. Má farmář ještě tak zásadní úlohu jako v minulosti, nebo už jen obsluhuje počítač?
Tento stav souvisí s tlakem na produktivitu práce. Zvířata mají pořád nějaké požadavky. Když tam člověk není, tak tam musí být někdo, kdo je uspokojí. V tom případě nastupuje ta elektronika. Software dnes nahrazuje lidi, kteří tam nejsou. Technika třeba sleduje pohybovou aktivitu zvířat. Kráva má při říji více pohybu. Dřív to farmář uměl vysledovat, protože se zvířaty neustále byl. To dnes nejde. Místo toho zootechnikovi program ukáže, že určitá kráva má vyšší pohybovou aktivitu, a je tak schopen naplánovat přesnou dobu inseminace. A naopak, když se hýbe méně, může to být signál zdravotních problémů.
Václav ŠkeříkNarodil se 22. 2. 1956 v Ústí nad Orlicí. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Moravské Třebové, poté absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor zootechnik. Tuto profesi vykonával devět let, shodou okolností v podniku, který se mnohem později stal významným zákazníkem společnosti Farmtec, které dnes šéfuje. Tu založil společně s několika kolegy v roce 1996. První roky vedl oblastní ředitelství v Litomyšli. V roce 2005 při autonehodě tragicky zahynul tehdejší předseda představenstva, akcionáři na jeho místo zvolili Škeříka. Na konci roku 2012 se Farmtec stal součástí holdingu Agrofert. |
Soustředíte se na technologie pro živočišnou výrobu. Co všechno jste schopni farmářům dodat?
Náš hlavní byznys je v projekci, dodávce a montáži technologií. Živočišná výroba je od té rostlinné mnohem složitější. U rostlinné si člověk koupí techniku, třeba traktor a jede s ním na pole. Naše zařízení vždycky vyžadují menší či větší podíl stavebních investic. Protože to, jak budova bude vypadat, určuje ta technologie. My se zákazníkem musíme v první řadě připravit funkční řešení toho, co chce. Potom se celá věc naprojektuje pro veškerá povolení. Pak zajišťujeme financování.
Co je hlavním smyslem modernizací živočišné výroby? Je to spíše zlepšení podmínek chovu zvířat, nebo zvýšení produkce?
To nejsou dvě různé věci. Pohoda zvířat má stoprocentně vliv na zdravotní stav i na kvalitu produktu. Před 20 lety byla roční produkce jedné dojnice kolem čtyř tisíc kilogramů mléka. Dnes jsme na špičce v Evropě a máme přes osm tisíc kilogramů. Kdyby bylo zvířatům špatně, tak by to tak určitě nebylo. Ale není to jen o podmínkách, ale i o výživě, ošetřovatelské péči. Dnes se u farem klade velký důraz na management stáda, na to, aby přesně fungovala organizace.
Do toho vy také zasahujete?
Snažíme se komplexně lidem pomoci. Musím ale říci, že v Česku jsou farmáři velmi vzdělaní a jsme na špičce. Dnes jsou manažery, kteří když uvažují o stavbě farmy, sjedou Evropu i svět. Vědí, co chtějí, a mají přehled. My pak musíme být ještě o krok před nimi.
Stejně ale člověk vidí staré socialistické kravíny se starým provozem. Vyplatí se takovému zemědělci investovat do moderních technologií? Nebo je lepší postavit farmu na zelené louce?
V minulých dobách tu bylo velké množství velmi vhodných objektů, kde bylo možné využít stavební část a novou technologii do ní jen nainstalovat. To bylo hlavně v 90. letech. Na začátku tisíciletí začaly vznikat novostavby farem. Těch je ale stále málo. Spíš je děláme v zahraničí. Časté ale u nás je, že se areál staré farmy přestavuje - využije se inženýrských sítí, komunikací, skladů a vedle toho se postaví novostavba stájí pro 500 krav.
Jako dodavatelé technologií můžete sledovat trendy v zemědělství - vidíte, jaká farmáři chtějí chovat zvířata...
Zájem se samozřejmě mění. A my to musíme umět vycítit a reagovat. Když bylo mléko za šest korun, tak všichni od investic do kravínů ustupovali. Pokles stavů krav na mléko je logický. Česko má nějaký spotřebitelský potenciál, a když se za posledních 20 let zdvojnásobila produkce, tak se musí snížit stavy, nebo zabezpečit export. V tomhle směru Česko zaspalo, protože dnes potraviny dovážíme. Třeba 50 procent vepřového masa na našem trhu je ze zahraničí. My se naší činností snažíme, aby pro zemědělce bylo zajímavé investovat do zvyšování výroby.
Jak?
Například zabezpečujeme financování investic. Zákazníkům pomáháme při zpracování složitých žádostí, které předkládají na Státní zemědělský intervenční fond, aby si mohli sáhnout na dotace.
Jak velkou částku lze na modernizaci výroby získat?
Je to různé. Ale musím říct, že ty podmínky mi přijdou velmi spravedlivé. Dotace nejsou na procenta z vyprojektované částky. Na jednotlivé druhy zvířat jsou investiční limity, které třeba říkají, že na krávu je 30 tisíc. Pokud si žadatel navíc sníží požadavek na dotaci, má možnost získat víc bodů. Když je skromnější, tak má větší šanci.
Liší se trendy u nás a v zahraničí?
My hodně realizujeme projekty v bývalém východním Německu. Tam se spoustu věcí učíme, protože to je taková Amerika v Evropě. Mají tam velké areály a investují hodně peněz do moderních zařízení. Teď tam dodáváme kompletní technologie pro jednu farmu a dozvídáme se spoustu novinek, které tam už mají. Je to velký zdroj inspirace.
Evropská unie má svoje pravidla, směrnice, kvóty. Vy dodáváte také do Ruska, jak moc je tamní zemědělství odlišné od středoevropského?
Rusko je úplně jiné. Je tam velký potenciál, ale na druhou stranu i velké riziko. V Čechách známe zákazníky, dovedeme si o nich něco zjistit. V Rusku je to komplikované, občas to připomíná detektivní práci. Navíc je těžké z nich dostat nějaké účetnictví pro banky, protože tam je běžné, že si vedou dvojí. Platí tam také zajímavá věc, že ke všemu je nutný souhlas nadřízených orgánů. U jednání sedí ministr zemědělství nebo gubernátor. Bez jejich souhlasu tam nikdo nic nepostaví.
V jakém stavu tam zemědělství je? Z mého laického pohledu musí být ve státech jako Ukrajina, Kazachstán, Rusko ohromný potenciál pro modernizaci...
Rusko je velmi perspektivní. Jsou tam federální nebo oblastní programy rozvoje. Například Baškýrie má program Rekonstrukce a modernizace 500 mléčných farem. Stát poskytuje soukromníkům dotace, cílem je potravinová soběstačnost. S tím souvisí to, že je tam ohromná konkurence, západní Evropa je tam prakticky celá.
