Nová výzkumná stanice na Špicberkách, která bude sloužit vědcům a studentům...

Nová výzkumná stanice na Špicberkách, která bude sloužit vědcům a studentům Jihočeské univerzity. | foto: Jihočeská univerzita

Vědci mají na Špicberkách vlastní stanici. Zkoumat budou polární oblasti

  • 7
Vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách otevřelo v úterý Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pořízení a vybavení stanice v Longyearbyenu stálo 30 milionů korun. Dosud vědci využívali ruskou terénní chatu, která však nemá optimální zázemí.

"Stálá stanice nám poskytne potřebné logistické zázemí, které je předpokladem pro dlouhodobý kvalitní výzkum. Díky vlastní stanici už nebudeme muset vybavení složitě a nákladně převážet, vše potřebné budeme mít na místě," uvedl vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Josef Elster.

Stanice, která poskytne zázemí vědcům a studentům pro výzkum polárních oblastí, sídlí v hlavním městě Špicberk v Longyearbyenu.

"Je to přízemní dům se dvěma laboratořemi a ubytováním pro 20 lidí. Moderní stanici lze využívat celoročně. S ohledem na klimatické podmínky tam však vědci pracují převážně v létě od června do konce září," popsala mluvčí univerzity Dagmar Dvořáková.

Vědci zkoumají vlivy klimatických změn na místní prostředí

Hlavním cílem polárního centra je výzkum arktických oblastí, především sledování vývoje prostředí a organismů vlivem klimatických změn. Arktická výzkumná stanice na Špicberkách je nejseverněji položenou českou výzkumnou stanicí.

Vědci z Centra polární ekologie působí na Špicberkách od roku 2007 a od Norů, kteří území spravují, mají pro výzkum k dispozici území zálivu Billefjorden o rozloze přibližně 100 km. Vzdálenost od Longyearbyenu do zálivu je 60 kilometrů, vědci proto dále počítají s využitím terénní základny přímo v zálivu, kterou si pronajímají od ruských kolegů. V příštím roce však chtějí tuto chatu vyměnit za čtyři vlastní terénní mobilní chatky.