Ruiny etruského přístavu Pyrgi už zaplavilo moře. Za posledních osm tisíc let...

Ruiny etruského přístavu Pyrgi už zaplavilo moře. Za posledních osm tisíc let totiž stouplo o 10 až 15 metrů. | foto: Jaromír Beneš

Jihočeští vědci v Itálii zkoumají stravování a návyky Etrusků

  • 2
Jak vypadala strava, zdravotní stav a návyky starověkých obyvatel Itálie? Na tyto a další otázky hledají odpovědi vědci z Jihočeské univerzity. Právě se vrátili z třítýdenní stáže na pobřeží Středozemního moře. Podíleli se na výzkumu starověkého přístavu Etrusků u Říma.

Analyzovali obsah odpadní studny, kterou nedávno objevil známý podmořský archeolog Flavio Enei zhruba tři metry pod současnou hladinou moře.

"Starověký přístav a etruské město Pyrgi z 6. až 5. století před naším letopočtem je proslulé nálezem zlatých destiček, ze kterých vědci rozluštili záhadné písmo zaniklého národa. Dnes je celý přístav pod vodou a z města zbyly dvě třetiny. Moře tam totiž za posledních osm tisíc let stouplo o 10 až 15 metrů," vysvětluje Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Klára Paclíková odebírá archeobotanické vzorky z podlahy římské vily z 1. století našeho letopočtu v přístavu Castrum Novum.

Spolu s ním jsou v jihočeském týmu Veronika Komárková, Kateřina Kodýdková a Klára Paclíková. Spolupracují s Muzeem moře a antické námořní plavby v Santa Seveře a římskou univerzitou La Sapienza. Tamní potápěči vyzvedávají z moře materiál, který Jihočeši studují.

"Studny sloužily jako odpadní prostor. Jsou v nich celé nádoby, které obsahují zbytky stravy. To je pro nás nejcennější. Zjistíme, jaké rostliny a plodiny tehdy lidé jedli a jací je napadali parazité. Dále sledujeme přenosy rostlin mezi středomořskými zeměmi a střední Evropou. Zároveň zkoumáme, jak mořská voda promění biologický materiál," přibližuje Beneš.

Za rok se Jihočeši na pobřeží Středozemního moře opět vrátí. Zatím hlavně ladili strategii, jak postupovat dál. Vedle života Etrusků zkoumali i římskou vilu z 1. století našeho letopočtu v nedalekém přístavu Castrum Novum. "Máme tak spoustu srovnávacího materiálu ze dvou různých období," dodává Beneš.

Je to vůbec poprvé, co se jihočeští vědci podíleli na terénním archeologickém výzkumu v Itálii. Jaromír Beneš jako uznávaný specialista na pravěkou archeologii už má zkušenosti z vykopávek v Egyptě, kolegové z jeho laboratoře zase ze Súdánu. Nejraději se ale vrací do Itálie.

"Italská kultura a historie mi díky dobrým učitelům přirostla k srdci už na gymnáziu. Italové jsou příjemní a vřelí. Člověk mezi ně snadno zapadne, střední Evropa je studenější. Navíc mají výborné jídlo," usmívá se Beneš, který přednášel i na římské univerzitě La Sapienza.