Za vhodné místo pro stožáry s vrtulemi si firma vybrala nejvyšší kopec v lokalitě Horní Okolí, které je vzdálené vzdušnou čarou šest kilometrů od jezera a 14 kilometrů od Českého Krumlova. Konec větrníkům však udělali místní lidé.
Od letošního ledna, kdy společnost Meridian Nová Energie projekt obci představila, se kolem něj rozpoutaly vášnivé diskuse. Rozhodnutí o podpoře padlo nakonec na zastupitele, kteří se k němu vyjádřili na úterním jednání.
„Jednomyslně jsme ho zamítli. Řídili jsme se názorem většiny obyvatel. Bohužel je ovlivnili různí ekologičtí aktivisté,“ sdělil starosta obce Josef Fatura.
Připomněl, že lidé projekt odmítli i přes zajímavé nabídky kompenzací a příspěvků do rozpočtu. Podle nich měla obec dostat od společnosti po dostavění elektrárny jednorázově čtyři miliony korun a každý rok odvést do pětimilionového rozpočtu obce další milion.
„Lidé nakonec říkali, že by s větrníky souhlasili za předpokladu, že budou mít zadarmo elektřinu. Pravidelné příspěvky do pokladny obce je však nezajímají,“ mrzí starostu.
Podle představ energetické společnosti měly severozápadně od centra Malšína na vrchu s nadmořskou výškou 956 metrů vyrůst zatím čtyři stožáry s turbínami, které by využívaly vítr.
Mezi lidmi se rozšířily zprávy, že v budoucnu bude větrný park daleko větší a zničí nejenom krajinný ráz, ale zhorší i kvalitu životního prostředí a znehodnotí ceny pozemků. Obec se 150 obyvateli totiž plánuje stavby nových rodinných domů.
Upozornění na negativa projektu zaslal Malšínským také lipenský spolek Šumava Ne Na Prodej. Podle něj je záměr v kolizi se vzletovým a přistávacím letištěm pro malá letadla ve čtyři kilometry vzdálené Blatné.
„Jeho ochranná pásma nejsou v záměru vůbec nakreslena. Navíc lokalitou procházejí nadregionální biocentra a zejména vytvářený hluk by představoval výraznou zátěž pro chráněná zvířata. Blízko je třeba tokaniště tetřívků,“ namítá člen spolku František Frantál.
Park sledují za hranicemi
Podle českého jednatele firmy Radima Lauera byl záměr jen jeden z mnoha pokusů, jak dostát vládnímu záměru navýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, k němuž se Česko zavázalo Evropské unii. Využívání fotovoltaiky je totiž na konci možností.
„Pro nás je Malšín jen jeden z mnoha pokusů. Vždy nejdříve mluvíme se zástupci obce, až pak rozjíždíme záměr, přičemž cesta ke stavebnímu povolení trvá pět až šest let,“ zdůvodnil.
Česko má kolem 200 větrníků a zdaleka se neblíží sousednímu Rakousku nebo Německu. Nejvíc je jich na Vysočině, v Jihomoravském nebo Karlovarském a Ústeckém kraji. Na jihu Čech není větrná elektrárna ani jedna. Nejblíže je rakouský větrný park kousek za jižní hranicí u Sternsteinu, kde se točí turbíny na sedmi stožárech viditelných i z české strany.
Meridian Nová Energie projektuje a provozuje větrné a sluneční elektrárny v celé Evropě, v jižních Čechách má fotovoltaickou u Velešína. Také její stavba se neobešla před deseti lety bez kritiky veřejnosti. Stojí na bývalém sportovním letišti.
„Ještě o nás uslyšíte.“
Ve zjišťovacím řízení se nakonec ukázalo, že letiště nemá potřebné certifikáty a fungovalo vlastně bez povolení. Radim Lauer připomíná, že větrné elektrárny jsou v porovnání s fotovoltaickými k přírodě šetrnější a strach z nich je pouze subjektivní předsudek. Opakuje, že jejich provoz není vůbec hlučný.
Zda budou jednou lemovat Lipno nejen stožáry lanovek a vleků, ale i sloupy s vrtulemi, ukáže blízká budoucnost. Jejich vzniku zatím nepřejí ani starostové lipenských obcí, kteří sázejí spíš na zisky z turismu. Například Oto Řezáč, starosta Frymburka, míní, že záměr byl sice věcí Malšína, ale nedaleké větrníky v Rakousku lipenskému regionu zcela stačí.
Zkouška citlivosti na větrné elektrárny Jihočechů v Malšíně nebyla podle jednatele Lauera poslední. Vytipovaných míst má společnost nejen v okolí Lipna víc. „Ještě o nás uslyšíte,“ dodal.
