Co vyhovovalo před sto lety, dnes už neplatí. V krajském městě začala rekonstrukce vnitřku budovy vazební věznice umístěné v areálu justičního paláce z roku 1903.
Důvodem je zvýšení kapacity. Ze současných 242 míst pro odsouzené i lidi ve vazbě se podle projektu rozroste o 29 dalších. Stavební práce podléhající přísným bezpečnostním opatřením mají skončit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Obnova za 16 milionů korun běží při plném provozu a se zajištěním bezpečnostních opatření. Bude trvat devět měsíců.
„Rekonstrukce se týká dvou objektů. Centrální části a administrativní budovy. Vznikne devět nových cel, nové sociální zařízení pro zaměstnance, pro vězně kulturní místnost, knihovna a terapeutická místnost,“ uvedla mluvčí věznice Václava Káplová.
Zakázku získala společnost Demostav z Hluboké nad Vltavou. „Před čtyřmi lety jsme zde udělali první etapu rekonstrukce spočívající v nástavbě budovy s plechovou střechou, teď dokončujeme vnitřní prostory,“ popsal jednatel společnosti Martin Sedlický.
Obnovují věznice po celé republice
Podle mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Petry Kučerové přistupuje ministerstvo spravedlnosti k dalším podobným rekonstrukcím věznic v celé České republice.
Kde je to možné, dělají se přestavby nebo i přístavby nových objektů, jako třeba ve Světlé nad Sázavou, kde funguje jediná ženská věznice v zemi. Ve všech případech je důvodem dlouhodobý nedostatek míst pro vězně.
V Budějovicích slouží budova věznice jak pro odsouzené, tak pro cely vazební, kde obvinění čekají na pravomocný rozsudek. V průměru je zde 230 mužů a žen. Kapacita dosahuje 242 míst a je proto třeba vytvořit rezervu. Pro cely platí normy velikosti minimálně čtyři čtvereční metry na jednoho klienta.
Rekonstrukce potrvá devět měsíců.
Rekonstrukcí se ale tento prostor nezvýší. V budějovické věznici jsou převážně muži, největší počet odsouzených je za krádeže a majetkové trestné činy. Průměrná doba vězení je zde od jednoho do dvou let.
Podle odborníků patří Česko mezi evropské státy, kde je největší počet vězňů na 100 tisíc obyvatel – kolem dvou stovek. Nejvíc je jich v Rusku a východoevropských státech, naopak nejméně v západní Evropě, třeba v Lichtenštejnsku, Nizozemsku nebo Německu.
Některá zařízení u nás už překračují svou kapacitu, což je narůstající problém. Ještě nedávno se proto uvažovalo o stavbě nové jihočeské věznice na bývalém vojenském letišti u Tábora ve Všechově.
„Od tohoto záměru jsme zatím upustili. Jdeme cestou rekonstrukcí stávajících zařízení. Uvidíme, zda budou dostačující,“ ujistil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Přeplněné věznice jsou pozůstatkem komunismu
Počet vězňů by měla redukovat novela trestního zákona, kterou tento měsíc schválila Sněmovna a teď se jí bude zabývat Senát. Podle návrhu by měla zvýšit horní hranici u majetkových škod, kdy ještě jde jen o přestupek, z pěti na deset tisíc korun, upravit podmínečná propuštění z vězení a zvýšit limit pro škodu velkého rozsahu na 10 milionů korun a výše.
Oproti západním státům jsou totiž u nás podle předkladatelů novely tresty za majetkové činy až nepřiměřeně vysoké.
„Návrh novely jsem ještě neprostudoval, ale obecně mohu říci, že problém je v přeplnění věznic. Ačkoliv byl náš trestní zákoník od roku 1990 několikrát novelizován, pořád si za sebou táhneme pozůstatky bolševismu. Je třeba zohlednit možnosti jako domácí vězení, alternativní tresty a přihlédnout k inflaci,“ podotkl budějovický senátor a právník Ladislav Faktor.
V krajském městě je věznice součástí historického justičního paláce na Zátkově nábřeží. Kromě ní je v areálu ještě budova soudu. Také tento objekt pro současné potřeby nevyhovuje a uvažuje se, že pro okresní soud vzniknou nové prostory v areálu bývalých Žižkových kasáren.
Ačkoliv v budějovické věznici bývají umístěni většinou jen odsouzení k nižším trestům, zažilo toto zařízení i pobyty známých osobností. V roce 1994 se z ní pokusil uprchnout Jiří Kajínek a zhruba v téže době ji obývali někteří bývalí vysocí pracovníci ministerstva vnitra odsouzení za zásah proti demonstrantům 17. listopadu 1989 v Praze nebo první šéf kuponové privatizace Jaroslav Lizner.
