Obnova těžby by pro Ktiš znamenala nová pracovní místa a zhruba půl milionu korun ročně do obecní kasy jako "desátek", který musí těžaři platit ze zákona.
Lom mezi Ktiší a Smědčí fungoval už v 90. letech. Pak však těžba ustala a spal až dosud. Nyní si firma Garnet Group nechala zpracovat studii, kolik je nerostů zhruba na čtyřech hektarech plochy.
"Ložisko má 817 tisíc kubíků zásob. Plocha dobývacího prostoru umožňuje vytěžit 470 tisíc kubíků. Při roční těžbě 50 tisíc tun je životnost ložiska 27 let," vypočítal zpracovatel projektu Karel Krotký.
V lomu vzdáleném 800 metrů od Ktiše by se podle projektu střílelo čtyřikrát ročně. Nerost, který se používá v průmyslu jako brusivo, by se na místě nahrubo nadrtil a odvezl k dalšímu zpracování.
Lidé se obávají zdravotních rizik
Plán se však nelíbí části místních obyvatel a chalupářů, kteří sepsali petici. Bojí se zdravotních rizik a vlivů na životní prostředí.
"Zvýší se hluk kvůli odstřelům a drcení, zvýší se prašnost, znehodnotí se estetický ráz krajiny, výrazně se znehodnotí ceny nemovitostí. Riziko je i v ohrožení statiky budov v důsledku seismických účinků odstřelů a nárůstu nákladní dopravy na komunikacích, mohou se narušit hydrologické poměry v oblasti a obnovení těžby v lomu je i v rozporu s tím, že cílem obce byl dlouhé roky rozvoj cestovního ruchu a rekreace," shrnul jeden z organizátorů petice Jan Jemelka z Dobročkova u Ktiše.
Pod petici se podepsalo 199 lidí. Starostka Ktiše Ilona Mikešová však udělala nečekaný krok. Místo aby petici lidí vzala na vědomí, jak je v jiných městech běžné, zpochybnila ji a hrozila, že podá trestní oznámení na organizátory.
"Petice má pravděpodobně několik závad. Každý arch by měl být opatřen textem petice a složením petičního výboru - to je jen na první straně. Někteří lidé místo adresy dělali svorku a chtěla bych i nechat posoudit vlastní podpisy státním zastupitelstvím v Prachaticích," argumentovala starostka.
Hlasovat budou jen lidé s trvalým bydlištěm v Ktiši
Ve vzduchu nyní visí otázka, jak se Ktiš k těžbě postaví. Hlavním argumentem jsou peníze, které by obec získala. "Bude to ročně 500 až 750 tisíc korun. Práci v lomu najdou čtyři lidé, v drtírně, která bude zhruba 20 kilometrů odsud, dalších 10 až 15 lidí," prohlásil předseda dozorčí rady těžařské společnosti Garnet Group Jan Štýbr.
Kritiky ovšem nepřesvědčil. Hlavně rekreanti tvrdí, že zhoršení kvality života ve vsi za pár set tisíc korun nestojí. Někteří také varují před tím, že se ze vsi mohou vystěhovat podnikatelé, jejichž daně do obecní kasy míří a kteří do Ktiše přišli kvůli klidu.
O tom, zda se tu bude těžit nebo ne rozhodnou sami obyvatelé Ktiše. Hlasovat však budou jen občané s trvalým bydlištěm v Ktiši a osadách. Rekreanti toto právo podle zákona nemají.
