Při ranní kontrole stáda se obávají, kolik ovcí vlci přes noc roztrhali. S jejich útoky se potýkají chovatelé především z okolí Šumavy a na Novohradsku. S návratem chráněné šelmy do české přírody tak souvisí i vyřizování dotací na ochranu dobytka a náhrad škod.
Celý proces zůstává velmi složitý. Změnu má přinést takzvaný program péče o vlka, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Určuje, jak reagovat na výskyt vlka a jeho rostoucí populaci a jak řešit konflikty s tím spojené.
Žádost o dotace je komplikovaná
„Ministerstvo pracuje na legislativních změnách v náhradách škod. Cílem je poskytování náhrad zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů,“ říká náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP Vladimír Dolejský.
Sám však přiznává, že v současnosti je komplikovaná a administrativně složitá i žádost o dotace na ochranná opatření, která mají stáda chránit před vlky. Jde především o ploty, dále třeba pořízení pasteveckých psů nebo stavby, kde stádo stráví noc, aby se k němu vlk nedostal.
„Nejvhodnějším řešením by bylo provázání se systémem ostatních podpor v oblasti zemědělství. Zatím se k tomuto návrhu ale ministerstvo zemědělství nepřiklonilo. Diskutujeme a hledáme tedy alternativní řešení,“ konstatuje náměstek.
K dokumentu podávaly připomínky chovatelské svazy nebo myslivecké jednoty. Jihočeští chovatelé jsou z programu péče o vlka zatím v rozpacích.
„Víme od nich, že jejich připomínky nebyly přijaty. Program je podle nich fádní a nejednoznačný, spokojení s ním podle mých informací nejsou a bojí se, že nikomu neprospěje,“ sděluje ředitelka Jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Situaci to nezlepší, říká chovatel
Na jihu Čech jsou i chovatelé, které vlci připravili už o stovku zvířat. Škody mohou jít až do milionů korun. Šťastná uvádí příklad farmáře, který loni žádal o dotaci na pastevecké psy i fotobuňky, a stále příspěvek nedostal.
Se zavedením opatření pak souvisí i další výdaje. „Když už majitel stáda dotaci získá a pořídí několik velkých psů, tak ti pak mají vysoké nároky na krmení. Na tuto péči už příspěvek nedostane,“ vysvětluje Šťastná s tím, že agrární komora na jihu Čech měla připravený velký seminář k tématu. Ten se však kvůli pandemii nemůže uskutečnit.
Skeptický je k programu i chovatel Jan Vejčík z Horní Stropnice na Českobudějovicku. „Situaci to myslím nezlepší. Plán chce určit standard ohrad. Když je chovatel nebude splňovat, nebude mít nárok na odškodnění. Problém je, že takový standard nelze dodržet na všech pozemcích. Na jednu stranu chce ministerstvo náhrady zjednodušit, ale na druhou stranu by pro někoho nebyly přístupné,“ hodnotí farmář.
Sám Vejčík zatím škody na svém stádu nezaznamenal, jiní chovatelé z okolí ano.
„Vím, že vyplácení za škody trvá dlouho, a to jen za usmrcená nebo těžce zraněná zvířata. Ani u lehce zraněných ale není jasné, zda přežijí a jestli budou v dalších letech rodit. Na ty se ale odškodnění nevztahuje. Další podivností je, že o dotaci na ohradu můžete žádat až po vlčím útoku,“ přidává Vejčík.
Budou jednat o odlovech vlka
Pro zachování české krajiny jsou pastviny nutné. „Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba co nejvíce podporovat. Na druhou stranu, vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, která působí miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách,“ uvažuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Agentura se na programu péče o vlka podílela. Podle Pelce není jednoduché výskyt vlka a pastvu hospodářských zvířat skloubit. „Proto také připravujeme manuál pro případy problematických vlků,“ dodává ředitel.
Jedním z úkolů programu je i spolupráce s okolními státy. Společně s Německem, Polskem a popřípadě Slovenskem chce MŽP do příštího roku určit takzvaný příznivý stav populace vlka. To znamená, že pokud počet šelem dosáhne určité hranice, bude moci Česko a další země jednat s Evropskou komisí o úpravě zákonů a případném stanovení kvót pro lov vlka. S tím souvisí i možnost odstranit z přírody problémové jedince.
Hnutí Duha s plánem péče o vlka souhlasí, povolení k lovu ale nevidí tak jednoduše.
„Vysvětlení MŽP, že při dosažení příznivého stavu bude možné žádat o kvóty na zabíjení vlků, je chybné. K udělení výjimek pro úmyslné usmrcování je nutné splnit řadu podmínek. Nejde jen o to, aby druh byl v příznivém stavu z hlediska ochrany, ale že například neexistuje jiné uspokojivé řešení problému,“ upozorňuje Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Podle jeho slov bude potřeba prokázat třeba to, že v dané oblasti není možné ochránit zvířata proti smečkám jiným dostatečným způsobem než odlovem. „Důležitější je teď zavést opatření, která povedou ke zlepšení soužití s vlkem. Především spravedlivější a rychlejší odškodnění chovatelů,“ říká Kutal.
