Farmář René Zimmel z Muckova u Černé v Pošumaví na Českokrumlovsku chová ovce už od začátku devadesátých let minulého století. V kopcích nad Lipnem jich má na šest stovek a kvůli vlkům už přišel o 57 kusů.
„Decimují mi stádo od loňského října. Naposledy vnikli do oploceného pastevního areálu o víkendu. Je to nepříjemný pocit, když ráno vstáváte a říkáte si, kolik zvířat mi asi dneska zabili a zranili. A pak když vidíte několik těžce zraněných ovcí, které musíte utratit,“ říká farmář.
Před časem zažil Zimmel i útoky rysů, ale ti mu nezpůsobili takové škody jako největší psovité šelmy. Nepochybuje o tom, že nyní útočí vlci. Ukazují na to stopy v ohradách, podoba zranění i svědectví sousedů.
„Škodu po řádění vlků na naší farmě jsem spočítal na skoro 2,2 miliony korun. Jsou to přímé ztráty zisku a náklady, které jsem musel kvůli nim vynaložit. Nechceme si zbytečně stěžovat, máme tu práci rádi. Staráme se o krajinu, ale proč máme vlky krmit?“ míní.
Z Horní Stropnice v podhůří Novohradských hor nahlásil chovatel agrární komoře zase roztrhaná telata. „Ochránci zvířat tvrdí, že šelmy se nemohou přemnožit. Jde však o to, že jakmile si vlci zvyknou, že si dojdou k člověku do ohrady jako do špajzu, nebudou lovit v lese. A vzniká riziko nákazy vzteklinou, křížení se psy, ztráta plachosti,“ upozorňuje ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
A protože na jihu Čech v poslední době útoků vlků na hospodářská zvířata přibývá, chovatelé by podle ní přivítali, kdyby se problematikou začaly na úrovni více států zabývat orgány Evropské unie, aby bylo možné jejich stavy regulovat.
Počet vlků na Šumavě není známý
„Je nutné hledat systémové řešení, které by platilo minimálně v celé Evropské unii, protože vlk nezná hranice. Pokud navíc dojde k útoku na chov, je potřeba, aby se okamžitě hledala včasná kompenzace škod,“ apeluje Šťastná. Současná praxe je totiž podle šéfky agrární komory komplikovaná a náhrada škod zdlouhavá a nedostatečná.
Správci šumavského národního parku potvrzují, že vlci, jejichž obnovený výskyt zaznamenali před třemi lety, o sobě dávají pořád vědět. „Stále dochází k útokům na chovaná zvířata, a to především v oblasti Srní. Vlci jsou dost chytří a v noci prochází i přes návsi. Když je krajina víc osídlená, musí se pohybovat v blízkosti obydlí a přirozeností predátorů je, že jdou za snadnou kořistí,“ říká mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Odpověď na otázku, kolik vlků na Šumavě žije, však nezná. „Víme jen, že je tu jeden pár, ale konkrétní počet zvířat nedokážeme spočítat. Letos se nám zatím vlci vůbec neukázali. Proto jsme rozšířili fotopasti na část střední Šumavy, abychom mohli podrobněji zmapovat jejich počet,“ popisuje Dvořák s tím, že snímky z fotopastí očekává během srpna.
S ochranou je to složité
Ochranáři radí chovatelům, jak se před útoky vlků chránit pomocí speciálních ohradníků s elektrickým proudem a pasteveckých psů. Ale to není u velkých pastvin snadné.
„Říkají, že máme mít oplocení a hlídací psy. Ploty půl metru zahrabané do země a dva metry vysoké, ale z druhé strany vám to odbor životního prostředí zakáže jako nepřípustný zásah do krajiny. Na Třeboňsku poradili, ať si chovatelé pořídí psy a z druhé strany aby dali cedulku Cyklisto sesedni z kola, protože pastevecký pes bere rychle se pohybujícího člověka jako nepřítele. Dovedete si představit, jak přijedete na Třeboňsko s kolem a chodíte tam s ním pěšky?“ kroutí hlavou Jan Vejčík z Horní Stropnice, který je předsedou krajské organizace Svazu chovatelů ovcí a koz.
A připomíná, že během 150 let, kdy vlci z české přírody zmizeli, se krajina proměnila. „Vlk tu nemá přirozeného nepřítele, může likvidovat všechno, ale nikdo nelikviduje jeho. Proč se chrání srnčata pomocí dronů a nastavují limity odlovů zvěře, aby se jí nelovilo moc, a z druhé strany se pustí vlk, protože je prý zvěř přemnožená? To mi přijde postavené na hlavu,“ srovnává Vejčík.
Někteří farmáři však predátory hájí. „Hajný mi řekl, že se vlci stáhli až k naší farmě. Fobie lidí proti nim je obrovská, já je mám rád. Beru to tak, že platím daně státu, a když zaplatím přírodě trošku daně, je to v pořádku,“ říká třeba Pavel Štěpánek z Biofarmy Slunečná u Želnavy, který chová ovce, kozy a skot a pastviny má zabezpečené elektrickými ohradníky s pěti dráty.
