Při večerním vyvrcholení audiovizuálního festivalu na vodě Vltava žije se zaplnila náplavka u Dlouhého mostu a Jiráskovo nábřeží davem natěšených lidí. Narváno bylo i na mostě, který diváci využili do posledního místa včetně zábradlí. Pro auta projíždějící po tmavém mostě byli nebezpeční zvlášť cyklisté přitisknutí k mostu od silnice.
Jen ojediněle si lze užít v centru krajského města pořádnou tmu bez osvětleného mostu a přilehlých ulic. Jediným zářícím bodem byl stále obležený výčep piva a sousední kavárna na nábřeží. Při korzování a hledání nejvhodnějšího místa tak divákům svítil nad hlavou jenom Velký vůz a lidé se svítícími displeji svých chytrých telefonů.
Všichni netrpělivě čekali, až koncert hladce plynoucích filmových melodií v podání orchestru MIB a sólistky Michaely Gemrotové vystřídá závěrečná show. Kvůli ní tu organizátoři postavili multimediální scénu u Lannovy loděnice doplněnou velkými jeřáby pro další efektní výšková představení.
A když po proslovech organizátorů a politiků vše konečně vypuklo, byla to skutečně velkolepá podívaná. Scenáristé dovedli znamenitě využít všechny možnosti atraktivního místa i současných technických vymožeností. Hlavní roli hrál kruh a voda, ve vedlejší mu pro sekundovali artisté i mažoretky, oheň, barvy, film či obrazy.
„Už loni nás na festivalu Vltava žije nadchla promyšlená show připravená k 750. výročí Budějovic. A byli jsme se ženou zvědaví, jak to dopadne letos, jestli pořadatelé udrží laťku. Byli jsme opět hodně spokojení,“ řekl 43letý technik Tomáš Michalík.
Řada citlivých lidí však nevydýchala zvukovou stránku show a už po několika minutách začali z náplavky a nábřeží svižně odcházet. „Připadám si jako v kamenolomu, nebo jako když jedou přetížené kamiony. To dunění mi rozvibrovalo vnitřnosti tak, že mě z toho rozbolel žaludek,“ svěřila se 32letá kadeřnice Jana Málková za přitakávání partnera.
