Vltavská cesta, jak se jí říká, láká i cyklisty nebo maminky s kočárky. Kromě toho, že na ní musí sportovci překonat devět železničních přejezdů, má ještě jednu podstatnou nevýhodu: není uzavřenou in-line dráhou, kam je autům vjezd zakázán. A to spousta lidí netuší.
„Dozvěděl jsem se to až ve chvíli, když jsme tam měli se ženou kolizi s projíždějícím autem, před kterým jsme museli uskočit stranou. Když jsem se začal zajímat o to, kde je problém, zjistil jsem, že kdyby se nám něco stalo, bylo by to vlastně naší vinou,“ popsal jeden z častých návštěvníků Vltavské cesty.
Oblíbené stezky pro in-line bruslaře v krajiČeské Budějovice - Hluboká: téměř deset kilometrů dlouhá stezka podél Vltavy je nejvytíženější v kraji. Jezerní stezka: trasa spojující Lipno nad Vltavou, Frymburk a Přední Výtoň. Část je osvětlená. Třeboň - Vítmanov: lesní cesta dlouhá přes šest kilometrů, která nabízí i výhledy na rybníky Ženich a Nový Vdovec. |
Na internetu je popisovaná jako klidná a bezpečná trasa bez automobilové dopravy, která je dlouhá asi 15 kilometrů. Skutečnost je jiná. Vltavská cesta je takzvanou státní účelovou komunikací a spravuje ji Správa Národního parku Šumava. Není tedy vyhrazená pro sportovní využití.
„Je určena zejména pro správu státního majetku a zabezpečení péče o lesy Národního parku Šumava. To, že si ji oblíbili bruslaři, však neznamená, že na ní mají pěší či cyklisté přednost před motorovými vozidly, která se na ní oprávněně pohybují,“ vysvětlil náměstek ředitele správy parku Václav Braun.
Setkání s autem pak nemusí končit vystrašením a skokem do příkopu. „V červnu 2009 tam zachytil nákladní automobil svážející dřevo cyklistku, která na místě svým zraněním podlehla,“ připomněla prachatická policejní mluvčí Martina Joklová.
Kromě lesní techniky tam mohou turisté potkat i další vozidla. Vltavská cesta sice není běžně přístupná, správa parku ale každoročně vydává asi 450 povolení k vjezdu. Využívají je především majitelé chat a domů v její blízkosti. Povolenky k návštěvě dostávají i jejich příbuzní.
„Okolní obce mají od parku vždy 50 volných povolenek k vjezdu. O výpůjčkách by měly vést řádnou evidenci, ale je pravda, že jsme to zatím nikdy nekontrolovali,“ popsal Braun a připustil, že v poslední době se množí hlasy o možném zneužívání povolenek.
Na to upozorňují i starostové, kterým dělá současný statut vozovky jako účelové komunikace také problémy.
„Pro nás to vždy bude především cesta, po níž bez zdlouhavého objíždění dojedeme domů nebo třeba do Nové Pece. Národní park pro nás mnoho cest uzavřel a povolenky jsou jedinou kompenzací. Z našeho pohledu jich ale máme málo, asi třicet na dvě stovky obyvatel obce,“ popsala starostka Stožce Drahomíra Stanžovská.
Připustila také, že z turistického hlediska je cesta pro obec důležitým lákadlem. Přesto by si ale celou situaci představovala jinak. „Bruslaři nebo cyklisté by měli mít možnost jezdit bezpečně jinde, a ne po stávající komunikaci, která je navíc pro místní klíčová,“ myslí si starostka.
A když už po silnici jezdí, měli by vědět, že na ní mohou potkat auta. „Na to nestačí jedna cedule u vjezdu, podél trasy je mnoho odpočívadel, kde by podle mě měla viset podobná upozornění. Jednou je to významná turistická cesta, tak by to podle toho mělo vypadat,“ podotkl starosta Nové Pece Jakub Koželuh.
U vjezdů na Vltavskou cestu v Nové Peci a ve Stožci je tabule, že silnice slouží i motorovým vozidlům, dokonce ve třech jazycích. Na trase už to návštěvníkům nic nepřipomíná.
