V údolí Vltavy pod Vyšším Brodem už mnoho takových míst není. Ještě letos na jaře rostly v místech, kde se do řeky vlévá Bučinský potok, lilie zlatohlavé, lýkovce, kamzičníky a další vzácné rostliny. Podmáčené území na pravém břehu bylo i místem, kam se mohla voda bez problémů rozlévat při jarním tání nebo větších deštích.
V dubnu tam však vjela těžká technika a opuštěný, divoký pruh zeleně dlouhý několik stovek metrů mezi řekou a železničním koridorem se začal měnit. Stromy zmizely a dřívější mokřad je dnes zemědělským pozemkem.
Podle úředníků je to v pořádku. Na Městském úřadě ve Vyšším Brodě schválili kácení vzrostlých olší, v Českém Krumlově pak vydali rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku.
Problém mají i sportovní rybáři
Jenže jsou i lidé, kterým se nový vzhled okolí Vltavy nelíbí. Například podle místního učitele a aktivisty Jaroslava Jonáše zmizela opravdu cenná lokalita.
„Byl to velice cenný biotop s mnoha vzácnými rostlinnými i živočišnými druhy závislými na podmáčeném olšovém luhu. Území fungovalo jako hnízdiště ptactva, žili tam obojživelníci i vzácní bezobratlí. To, co tam provedli, je totální devastace velké plochy cenných mokřadů,“ míní Jonáš. „Takových míst mezi Vyšším Brodem a Českým Krumlovem v okolí řeky masivně ubývá, především kvůli podnikatelským aktivitám z oblasti turistického průmyslu,“ dodává.
Problém se současným stavem mají i sportovní rybáři. Proměněný břeh se totiž nachází v blízkosti revíru Vltava 28, který obhospodařuje místní rybářská organizace Vyšší Brod a kde se letos v červnu konalo mistrovství Evropy v lovu ryb na umělou mušku.
„Je to velká změna prostředí, která může mít negativní vliv i na řeku a její obsádku. Stromy řeku zastiňovaly. I když to bude mít dopad jak na rybaření, tak i na život v řece, jako rybářský svaz nemůžeme něčemu takovému zabránit,“ vysvětluje technik Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu Pavel Moravec.
Pozemek je nyní na prodej
Odpovědné orgány v proměně území nevidí žádný problém. Kácení stromů povolil odbor životního prostředí radnice ve Vyšším Brodě.
„O možnost kácení na tomto a sousedním pozemku bylo normálně požádáno. Po místním šetření jsme rozhodli o tom, že na místě by měly zůstat břehové porosty a také duby, území má být navíc dalšími duby dodatečně osazeno. Při technických úpravách byly upraveny vodoteče. Kdysi byly pozemky využívané k zemědělství, což by mělo být způsobem jejich využití i do budoucna,“ vysvětluje vedoucí odboru Miroslav Krahulec.
V současné době pozemek nabízí k prodeji jedna českobudějovická realitní společnost. Jeho cena je téměř 1,3 milionu korun za více než 25 tisíc metrů čtverečních.
„Technické úpravy souvisely s běžnou přípravou pozemku k prodeji. K dispozici je i sousední pozemek nad Bučinským potokem. Podle územního plánu se nachází v ploše smíšeného nezastavěného území, což znamená, že tam nesmí vzniknout žádná trvalá ani dočasná stavba,“ vysvětlila Patricie Stejskalová, která má prodej pozemku na starosti.
Žádné tábořiště na černo tam nevznikne, říká podnikatel
Majitelem pozemku je podnikatel Martin Řehout. Ten jej získal před několika lety od Státního pozemkového úřadu. „Stát pozemek prodal za normální tržní cenu a nepředpokládal jsem, že je nějak cenný z přírodního hlediska. Najatá firma zajistila odstranění náletů a jeho úpravu tak, aby mohl být využitý jako pozemek pro zemědělskou činnost, vyřídit měla i všechna povolení. Záleží na novém majiteli, jak bude pozemek využívat,“ říká podnikatel.
A dodává, že se nikdo nemusí obávat, že by na místě vzniklo cokoli nelegálního. „Žádné tábořiště na černo tam nevznikne, jednáme seriózně. Jsou ale případy, kdy člověk získá pozemek, za který platí daně, ale nemůže z něj získat žádný výnos ani ho jakkoli využít. Takových pozemků by se asi stát zbavovat neměl,“ míní.
Podnět dostala Česká inspekce životního prostředí
O plánu upravit břeh řeky byli informováni i úředníci v Českém Krumlově. Pozemek totiž zasahuje do údolní nivy a jeho vykácení bylo zásahem do významného krajinného prvku. Jak říká mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová, ani to úředníci nevyhodnotili jako problém. „Proto odbor životního prostředí a zemědělství rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku v lednu roku 2017 vydal,“ doplňuje.
Podnět k prošetření případu dostala Česká inspekce životního prostředí. „Vím, že takových míst už je v této části řeky málo, poslední fragment je pod Herbertovem. Budeme se případem zabývat,“ potvrzuje ředitel oblastního inspektorátu Vladimír Jiráček.
Podle starosty Vyššího Brodu Milana Zálešáka by inspektoři žádný problém najít neměli. „Případem jsem se zabýval. A pokud by se něco vykácelo na černo, volal bych po potrestání viníka. Chápu, že někomu se tohle nelíbí, ale věci nejsou jen černé, nebo bílé, někdy je třeba připustit i šedou barvu. Jedná se o pozemky, kde se dřív hospodařilo, a tak je legitimní, že je chce majitel podle toho využívat,“ míní starosta.
