Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šumavě rostou byty pro rekreaci, místní přitom odcházejí, varují vědci

  11:03aktualizováno  11:03
Odborníci varují před rychlým rozvojem zástavby na Šumavě. Bytů v obcích v národním parku přibývá, neslouží však k trvalému bydlení, ale k rekreaci. Podle starostů je to jen hra se statistikou.

Obec Kvilda na Šumavě. | foto: MF DNES

Ze 167 lidí, kteří žili v Kvildě v roce 2005, jich o deset let později zůstalo o 20 méně. Za stejnou dobu ale přibylo v této obci v srdci Šumavy 67 bytů.

A v dalších vsích národního parku je vývoj podobný. Zatímco bytů přibývá, počet lidí, kteří v nich trvale žijí, je stále nižší.

Dvaadvacet českých odborníků sdružených v platformě Vědci pro Šumavu z čísel, která zveřejnil Český statistický úřad, vyvozují, že Šumavu zasáhl neřízený růst bytové výstavby, jež ale slouží hlavně lidem odjinud.

Fotogalerie

V poměru k počtu obyvatel se podle nich nestaví v celém Česku více bytů na žádném území než právě v největším národním parku. Vědci tvrdí, že tento trend ohrožuje krajinný ráz celé Šumavy.

„Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal. Trvale usídlených obyvatel ubývá, ale v obcích rostou velkolepé rekreační objekty,“ uvedl Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd.

Kvůli vysokým cenám stavebních pozemků se podle něj národní park stává rekreačním či investičním místem bohatých zájemců z celé republiky, což nepřispívá ani k ochraně přírody, ani k životu místních.

Nejvíc lidí ubylo v Srní

Největší pokles počtu obyvatel zaznamenalo za poslední desetiletí Srní, kde zbylo o čtvrtinu méně místních. V centrálních obcích parku průměrně ubylo přes pět procent lidí.

„Na okraji parku je odliv obyvatel větší než u obcí v srdci chráněného území. To je jasným argumentem popírajícím výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní,“ podotýká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.

Na Šumavě jsou i místa, kde trvale žijících obyvatel přibývá. Je to například Modrava, kde v roce 2015 žilo 70 lidí, o 10 let dříve to bylo jen 52 obyvatel. Bytů za tu dobu přibylo 16.

„Po roce 1945 na Šumavě zmizely tisíce domů. Lidé z osídlovací vlny, která následovala, už tady nejsou. Stihli ale prodat své domy, které teď místní nemohou využít. Lidé ale na Šumavě žít musí i proto, aby obsloužili potřeby turistů. A někde bydlet potřebují,“ míní modravský starosta Antonín Schubert.

Starostové z obcí, kde za poslední roky přibylo nejvíce bytů, se staví proti jednoduchému výkladu čísel. Tvrdí, že každá obec je jiná, a aby člověk mohl situaci posoudit, je dobré zabývat se i charakterem, který nová výstavba má.

„Například v Kvildě je číslo tak vysoké i proto, že v byty se změnil dům u pekárny, který stavěli jako velkokapacitní penzion,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Borová Lada mají program pro místní mladé rodiny

Vostradovský souhlasí s tím, že počet obyvatel v obci se snižuje, ale odmítá, že by odliv lidí souvisel s rozvojem bytové výstavby.

„Tu obec nijak nepodporuje, od roku 2001 jsme neprodali jediný metr čtvereční stavební plochy a výstavbu se snažíme blokovat, jak se dá. Většinou se jedná o aktivity soukromníků,“ tvrdí Vostradovský.

Podle něj je jednou z možností omezení výstavby vznik regulačního plánu. Jeho pořízení je ale prý nad finanční možnosti obce, která tak jedná s ministerstvem životního prostředí o uvolnění peněz na vznik těchto dokumentů v obcích parku.

Třetí obcí v počtu nových bytů na Šumavě jsou Borová Lada, jediná obec v oblasti, která má reálné zkušenosti s realizací developerského záměru. Holandsko, jak starousedlíci část obce s novou výstavbou nazývají, mělo podle původních záměrů sloužit k ubytování i pro místní.

„Výstavba ale ještě není dokončená, proto roste i počet víkendových bytů. Nezastírám, že jsou to domy pro lufťáky. Naštěstí ale v Borových Ladech s úbytkem lidí problémy nemáme,“ podotýká starostka Jana Hrazánková.

Podle ní úbytek brzdí i program, který ve prospěch místních obec spustila a nyní se ho účastní 13 rodin. Spočívá i v tom, že obec vlastní byty nabízí výhradně místním mladým, kteří mají k obci vztah.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Primář Fifka nosil na sále pod pláštěm košili a motýlka a v tom operoval,“...
Jiří Fifka: starosta Strakonic i zachránce mladíka s prostřeleným srdcem

Lékař Jiří Fifka patřil mezi špičkové chirurgy ve strakonické nemocnici, proslavil se úspěšnou operací prostřeleného srdce šestnáctiletého mladíka. Stál i v...  celý článek

Ilustrační snímek.
Muž zemřel po rvačce v baru. Pravou příčinu jeho smrti objasní pitva

Až nařízená soudní pitva snad objasní příčinu smrti šestačtyřicetiletého muže, který zemřel v sobotu po rvačce v baru v Soběslavi na Táborsku. Není totiž...  celý článek

Tři zloději ukradli v budějovickém IGY dvanáct mobilů za více než 200 tisíc...
Tři zloději utíkali s mobily za 200 tisíc. Jeden se srazil s policisty

Tři maskovaní muži přepadli ve středu večer obchod s elektronikou v Českých Budějovicích. Ukradli dvanáct mobilních telefonů v celkové hodnotě přes 200 tisíc...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.