Jednou z kontroverzních staveb na Šumavě je rodinný dům, který ve Filipově Huti postavil pražský architekt Václav Hodan.

Jednou z kontroverzních staveb na Šumavě je rodinný dům, který ve Filipově Huti postavil pražský architekt Václav Hodan. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Šumavské obce se brání výstavbě. Chystají uzávěru a skupují pozemky

  • 11
Až stovky nových domů by podle územních plánů šumavských obcí mohly vyrůst v národním parku. Vesnice proto raději vymýšlejí pojistky, jak zabránit výstavbě, o kterou nestojí. Nejradikálnější je Kvilda - pro případ nouze má připravenou stavební uzávěru, která by zakázala veškerou výstavbu.

Právě v Kvildě si nyní spočítali, kolik domů může v katastru obce podle platného územního plánu z roku 1996 vyrůst. A suma všem vyrazila dech - 120.

"Je to zarážející číslo. A to jsme počítali, že by třeba realitní kanceláře rozprodávaly pozemky o velikosti tisíc metrů čtverečních. Ale víme, že mnohdy je to třeba jen 600 metrů. Proto máme připravenu stavební uzávěru, kterou odsouhlasíme v okamžiku, kdy bude hrozit výstavba něčeho, s čím nebudeme souhlasit a co jednoznačně nepatří na Šumavu," říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Hrozbu stavební uzávěry už obec jednou použila. Nedávno přišel investor, který chtěl postavit apartmánový dům dlouhý 50 metrů. A tak obec pohrozila.

"Rázem s námi začal investor vyjednávat, do té doby vůbec nekomunikoval. Víme, že když zavedeme stavební uzávěru, tak se mohou objevit žaloby, ale v krajním případě k tomu přistoupíme," dodal Vostradovský.

Problém je v tom, že uzávěra by zakázala jakoukoliv stavební činnost a stavebníci by museli žádat o výjimky. Tím by se jejich pozemky znehodnotily.

"Otázkou je, jak přesně by uzávěra vypadala a jak dlouho by platila," poznamenal realitní makléř Jaroslav Truhlář.

Modrava nakupuje pozemky

Je jasné, že Kvilda se obává, aby nedopadla jako některé šumavské vesnice. Mezi tradičními nízkými domy se sedlovou střechou a rozlehlými pozemky dnes vyrůstají několikapatrové domy s parkovišti na daleko menších parcelách.

Například v Borových Ladech takto vznikly desítky domů jeden jako druhý.

I Modrava, nejbohatší obec v zemi, chce bránit takové výstavbě. Jde však jinou cestou než Kvilda. Modrava se snaží pozemky určené k výstavbě skupovat. A to jak od fyzických osob, Lesů ČR, tak i od správy šumavského parku.

"Máme-li o něčem rozhodovat, pak je potřeba, aby to bylo v našem majetku. Proto pozemky skupujeme. V posledních letech jsme takto investovali miliony korun, například jen od jednoho majitele jsme koupili pozemky za pět milionů," potvrzuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Zřejmě selhaly stavební úřady

Se stavbami, které nezapadají do rázu šumavské krajiny, má velké zkušenosti správa národního parku. V posledních letech vyrostly tři kontroverzní stavby v Prášilech, v Horské Kvildě a Filipově Huti. Všechny měly jedno společné - s původním projektem úřady souhlasily, ale investoři se jich nedrželi.

"Pokud někde vyrostlo něco v rozporu s projektem, pak je potřeba říci, že selhaly stavební úřady," říká ředitel šumavského parku Jiří Mánek.