Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ryby kvůli zimě „zpomalují“, ale mník začíná hýřit. A rozmnožovat se

  19:20aktualizováno  19:20
V rybí líhni šumavského národního parku vytírají mníka jednovousého. Tato jediná tuzemská treskovitá ryba se totiž obvykle rozmnožuje v mrazivých dnech na přelomu roku.

Poznávacím znamením mníka je jediný vous, který rybám vyrůstá na spodní čelisti. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Rybníky jsou pod ledem, šumavská krajina odpočívá pod sněhem. Jaro, které je pro většinu zvířat dobou rozmnožování, je ještě daleko. V rybí líhni Národního parku Šumava v Borových Ladech ale mají přesto napilno.

Nejchladnější období roku totiž každoročně probouzí k životu mníka jednovousého, rybu, která má celý životní rytmus nastavený jakoby naopak. Zatímco ostatní ryby v chladné vodě upadají do letargie, mník hýří aktivitou. A když teplota vody klesne až k nule, blíží se čas jeho rozmnožování.

„Tuhle zimu to začalo už okolo Vánoc. A samotný výtěr potom trvá vždy asi čtrnáct dní,“ vysvětlil vedoucí líhně Josef Šperl, když stál nad kádí vystlanou jemnou sítí, do které stále přitékala ledová voda.

Mník jednovousý

Je naší jedinou treskovitou rybou. Na rozdíl od dalších tuzemských původních druhů ryb je nejaktivnější v zimě, do tohoto období také spadá čas rozmnožování. Mníci se v přirozených podmínkách vyskytují především v horních úsecích vodních toků, tedy nejhojněji v pstruhovém, lipanovém a parmovém pásmu řek. Vyhovuje jim členité dno s balvany a podemletými břehy, ve kterých se ukrývá přes den. Je to ryba s noční aktivitou, která jen výjimečně přijímá potravu i ve dne, například za zvýšeného stavu vody.

Přímo pod přítokem v kádi byl vidět chumel mramorově zbarvených ryb. Když rybář nadzdvihl síť, aby je ukázal, hejno ožilo a ryby se začaly svíjet a kroutit.

Využívají jen přírodních procesů

Jiné ryby by se mrskaly a plácaly, mníci jsou ale mimo jiné charakterističtí svým hadovitým pohybem. Dalším jejich poznávacím znakem je i jediný vous, který jim vyrůstá na spodní čelisti. Díky němu nezapřou svou blízkost k treskám. „Zajímavá je i jejich zvláštní kresba, která je prý na každé rybě jiná,“ popisoval další pracovník líhně Vlastimil Kučava.

V přírodních podmínkách se mníci pod ledem v době rozmnožování shlukují do houfů, ve kterých se potom třou. Mlíčáci oplodní lepkavé jikry, které voda potom unáší až do chvíle, kdy se přilepí na nějaký kámen, kořen nebo jinou překážku.

Do zugských lahvích se dávají jikry. Do lahví neustále proudí voda, která jikry...
Mníci jsou charakterističtí svým hadovitým pohybem.
Josef Šperl pracuje v líhni v Borových Ladech od roku 1998.

V líhni se proces rozmnožování odehrává trochu jiným způsobem, využívá se ale také pouze přírodních procesů. Základem všeho je síť, která je v kádi pod chovným hejnem složeným z jikernaček i mlíčáků. Na ní se zachytávají jikry, které potom samčí ryby oplozují. Síť musí být jemná, protože mník má z našich ryb jikry nejmenší.

Ve chvíli, kdy se v síti usadí dostatečné množství oplozených jiker, nastává chvíle rybářů, kteří pomocí hadičky jikry ze sítě odsají a umístí je do zvláštních, jakoby obrácených lahví, kterým se říká zugské lahve. I do nich voda neustále proudí a jikry omývá.

„Tato metoda polopřirozeného výtěru je k rybám maximálně šetrná. Prakticky se jich nemusíme ani dotknout, není nutná žádná zbytečná manipulace. Musíme se proto řídit podle teploty vody, která vše ovlivňuje i v našich podmínkách. Když jde teplota dolu, tak výtěr začíná. Jakmile začne znovu stoupat, celý proces se zpomalí,“ řekl Šperl, který se o líheň v Borových Ladech stará od jejího založení v roce 1998.

Ryby z chovného hejna se potom vracejí do rybníčků v areálu líhně, zatímco v zugských lahvích několik týdnů zrají jikry. Nejprve se na nich objeví oční body a za další týdny se vykulí plůdek. Ten potom rybáři vypustí do řek, které zarybňují.

Do přírody vysadí už dvanáctou generaci šumavského mníka

Takový osud ale čeká jen část titěrných rybek. Další totiž putují poměrně daleko do rybníků v okolí Vodňan a Protivína.

„Máme dohodu s krajským hospodářstvím, které nám poskytuje rybníčky k jejich odchovu. Nejlepší je, když to jsou takzvané nebesáky, tedy rybníky bez přítoku. V nich se vyvíjí plankton, který slouží malým mníkům za potravu. V těchto rybnících jsou potom do podzimu, kdy se vrátí sem k nám a my je také vysadíme do přírody,“ vysvětlili rybáři.

Ti tak v letošním roce vysadí do přírody už dvanáctou generaci šumavského mníka, kterou pomáhali odchovat. A jejich výsledky jsou znát. Podle údajů z monitorování ryb je na některých místech až dvojnásobný počet mníků oproti dřívějším stavům.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výlov rybníku Rožmberk (13. října 2017)
Na výlov Rožmberka dorazily tisíce lidí, přijet má i Krčín

Až do neděle loví rybáři Rožmberk, největší rybník v České republice. První zátaz začal hned ráno v sedm hodin, kolem poledne se bude opakovat. Pokud bude...  celý článek

(ilustrační snímek) - Daňové povinnosti musí plnit všichni
Střelské Hoštice vyhrály soudní spor se státem o daně z prodeje pozemků

Střelské Hoštice na Strakonicku uspěly ve sporu se státem ohledně odvodu daní z prodávaných stavebních pozemků. Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl, že obec...  celý článek

Daniel Šefčík v Táboře vytesal portrét Davy Jonese z filmu Piráti z Karibiku,...
VIDEO: Při festivalu mlsounů v Táboře vznikla socha ze čtvrt tuny čokolády

Během sobotního Čokoládování, festivalu muzea čokolády v Táboře, byla vytvořena největší kakaová socha v republice. Plastika piráta se nyní stane novým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.