Maminky, které se chystají přivést své dítě na svět v českobudějovické porodnici, se mohou od srpna zapojit se svým miminkem do unikátního projektu. Jeho cílem je zjistit, zda mají novorozenci v krajském městě vlivem znečistěného ovzduší pozměněné geny. A pokud se prokáže, že ano, jak tyto změny ovlivňují jejich nemocnost.
"U stovky novorozenců odebereme vzorky v letním období, začneme s tím už od 1. srpna. U další stovky potom v zimě, zhruba od poloviny ledna do poloviny března," uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Společně s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou, Jihočeskou univerzitou a nemocnicemi v Českých Budějovicích a Karviné-Ráji budou odborníci z Akademie věd nejen sledovat změny v genech dětí a jejich matek, ale také jejich nemocnost v následujících dvou letech.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou.
České Budějovice si přitom vědci vybrali jako alternativní místo se zdravým prostředím ke Karviné, která čelí velkému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem, nebezpečným polyaromatickým uhlovodíkem. Je rakovinotvorný. Zvyšuje riziko bronchitid v dětském věku.
Má vliv na těhotné ženy - snižuje porodní váhu plodu a prokázalo se, že tyto narozené děti mají ve středním věku vyšší pravděpodobnost potíží s cukrovkou či ischemickou chorobou srdeční. U mužů snižuje plodnost. A u celé populace výrazně zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění.
"Už když koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší vzroste nad jeden nanogram na metr krychlový, dochází ke změnám genetického materiálu. Polyaromáty ovlivňují geny, které mají vliv na imunitu," objasnil Šrám. Výsledky z Českých Budějovic vědci porovnají se dvěma stovkami dětí z Karviné. Ukáže se, zda větší koncentrace znamenají i větší rozdíl v nemocnosti.
A kde se budějovické maminky o projektu dozvědí víc? Některým to řekne při preventivní prohlídce jejich gynekolog, všechny pak dostanou potřebné informace přímo v budějovické porodnici.
"Do projektu se mohou zapojit maminky z celého českobudějovického okresu. Jedinou podmínkou je, že musí být nekuřačky," řekl pediatr a vysokoškolský učitel Miloš Velemínský ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, která na projektu spolupracuje.
Vědci budou zkoumat vzorek krve a mateřského mléka matky, moči dítěte a vzorek pupečníkové krve z části pupečníku, která se po porodu likviduje.
Za dva roky pak provedou analýzu zdravotní dokumentace dětí, aby zjistili, jak často a jakými chorobami trpěly. Projekt v Karviné a Českých Budějovicích využije nových genetických metod.
"Použijeme čipovou technologii, kde vyhodnotíme 25 tisíc genů, a můžeme zjistit, jestli jsou mezi nimi geny, na kterých se podílí metabolismus cizích látek. Nejvíc nás zajímají geny, které ovlivňují imunitu těch dětí," dodal Šrám.
