K odehnání hejn ptáků letiště zatím využívají především živé dravé ptáky, ale i pyrotechnické a akustické metody. Bartuškova koncepce s drony kombinuje dosavadní metody, jako je třeba akustické odhánění ptactva, s využitím dronu a speciálního softwaru, který umožňuje částečně autonomní řízení v reakci na pohyb ptactva v okolí.
Drony navíc mohou spolupracovat navzájem v prostoru bezpečnostních letových zón u letiště, aniž by došlo ke střetu s letadlem samotným.
„Každý dron bude mít kameru, která umožní monitorovat ostatní bezpečnostní parametry v okolí letiště. Lze tedy například zamezit narušení letového provozu jinými civilními drony, kdyby se někdo rozhodl létat v jeho okolí,“ řekl Bartuška.
Největší jihočeské letiště v Plané u Českých Budějovicích s tímto systémem příliš nepočítá.
„Zůstaneme u dravců. Dron je potenciálně nebezpečný, je to jen stroj. Dravec dokáže poznat, že je něco stejné, a co je možná ještě důležitější, čas od času musí zaútočit. Nejde jen o plašení ptáků, ale i o chytání drobné zvěře. To dron nedokáže,“ uvedla mluvčí letiště Martina Vodičková.
Přítomnost ptáků na letišti představuje nebezpečí především pro startující a přistávající letadla. V takovou chvíli hrozí, že stroje nasají ptáky do motorů, což může způsobit až fatální závadu na letadle.
Vzniklé škody leteckým společnostem způsobují ekonomické ztráty a ohrožují bezpečnost dopravy. „Každé mezinárodní letiště proto musí mít biologickou ochranu,“ uvedl Bartuška.