„Nešlo o žádnou velkou havárii, kdy by najednou prasklo potrubí. Pokud by se výrazně navýšil odběr vody za krátkou dobu, společnost Čevak by tento stav zaregistrovala a informovala by odběratele. Ale v tomto případě musela voda pozvolna unikat dlouhou dobu,“ uvedl předseda spolku Milan Pešek pro ČTK.
Voda podle něj musela unikat několik měsíců a správce zámku tomu nezabránil, i když k tomu měl mít příležitost.
„Pracovník firmy Čevak, která je distributorem vody, zjistil při běžné kontrole na konci června 2017, že spotřeba zámku činí dva tisíce krychlových metrů. Přesto prý vysoký odběr pokračoval minimálně další dva měsíce,“ řekl dále Pešek.
MF DNES kontaktovala kastelána zámku Vojtěcha Brože, který se k případu odmítl vyjádřit. „Policii jsem podepsal prohlášení, kvůli kterému se až do vyšetření případu nemohu k věci vyjadřovat,“ vysvětlil kastelán.
Společnost Čevak, která síť na zámku provozuje, není podle mluvčí Jitky Kramářové schopna havárie podobného rozsahu zjistit.
„Není to ojedinělý případ, čas od času k nim dochází, jako provozovatel nemůžeme zasahovat do vnitřních rozvodů odběratele,“ uvedla Kramářová.
Národní památkový ústav převzal areál vimperského zámku od Správy NP Šumava v roce 2015. Už tehdy upozorňovali na špatný stav sítí v areálu.
„Věděli jsme, že se podobné havárie mohou stát. A nemůžeme vyloučit ani to, že se podobná situace nebude opakovat. Dokud nebudou sítě kompletně opravené, riziko podobné situace trvá,“ uvedl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Nákladná rekonstrukce zámku potrvá až do roku 2021
Podle něj byl zřejmě v některé podzemní části poškozený vodovod a unikající voda se někde vsakovala do země.
„Přesné místo, kde se to mohlo dít, jsme nezjistili. Možná to souvisí s nějakou jinou opravou, že teď už voda neuniká. To nevíme. Připadá mi, že se někteří lidé snaží z havárie udělat kauzu. Pracujeme ale na tom, aby bylo do budoucna vše v pořádku,“ podotkl Pavelec.
Kriminalisté se případem stále zabývají. „Do 14 dnů by měli sdělit výsledky svého vyšetřování. Mohu ale už uvést to, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o trestný čin,“ dodala prachatická policejní mluvčí Martina Joklová.
Loni na podzim začala ve Vimperku nákladná rekonstrukce, která potrvá až do roku 2021. Památkáři na ni získali dotaci z evropských fondů ve výši 120 milionů korun. Jejím cílem je oprava areálu horního zámku včetně rekonstrukce vodovodních sítí, kanalizací a rozvodů elektřiny.
Po skončení oprav budou nově koncipované jak prostory Muzea Vimperska, kde vznikne zcela nová expozice, tak i prohlídkové trasy.
„Plánujeme také vybudování centra pro návštěvníky, nových pokladen, celé infrastruktury, která bude sloužit návštěvníkům. Na zámku plánujeme celoroční provoz,“ uvedl už před časem Pavelec.
Památkáři chtějí současně získat z ministerstva kultury i další podobně vysokou částku, která by jim umožnila zahájit práce i v areálu dolního zámku. Pokud uspějí, mohl by být v dalších pěti letech celý rozlehlý vimperský areál opravený.
„Podle našich představ by mohl být Vimperk brzy na stejné úrovni, jako je Český Krumlov nebo Hluboká nad Vltavou,“ sdělil Pavelec.
