Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dívka přežila pád pod mlýnská kola. Zjevil se jí Jan Nepomucký

  9:18aktualizováno  9:18
Tři sta let letos uplynulo od zázraku, který je připisován svatému Janu Nepomuckému. Sedmiletá dcera správce strakonického panství Rozálie Hodánková při něm přežila pád do ledové vody náhonu Pětikolského mlýna a neublížila jí ani dvě mlýnská kola.

Farář Roman Dvořák drží obraz, který připomíná pád dívky pod mlýnské kolo. Je v kostele svaté Markéty ve Strakonicích. | foto: David Peltán, MAFRA

Byla to nešťastná náhoda, která se na stovky let zapsala do historie města. 22. února roku 1718 šla sedmiletá Rozálie Hodánková jako obvykle po lávce vedoucí přes náhon k Pětikolskému mlýnu, který stával poblíž dnešního jezu přímo v centru Strakonic. Na lávce ale nešťastně uklouzla a spadla do náhonu.

Fotogalerie

Prudký proud ji zanesl až k mlýnskému kolu, pod nímž zůstala zachycena. Záchrana dívky trvala nejméně půl hodiny. Když ji lidé vytáhli z vody, nebyla zjevně ani potlučená, kola Pětikolského mlýna už přitom o dva roky dříve rozdrtila dva mnohem urostlejší muže.

Z této události se postupem času zrodil příběh o strakonickém zázraku, který si lidé ve městě nad řekou Otavou připomínají už tři staletí. Navíc byl jedním ze čtyř svědectví, díky nimž se jeden z českých patronů dočkal 19. března roku 1729 svatořečení. Klára, zoufalá matka Rozálie, se totiž ve chvíli, kdy se o tragédii dozvěděla, začala modlit za záchranu dcery a o přímluvu prosila právě Jana Nepomuckého.

V bezvědomí viděla Jana Nepomuckého

„Asi po půlhodině hledání byl přizván stárek Antonín Mařena. S několika muži museli pohnout zaseklým mlýnským kolem. Racionální nemožnost záchrany ve svědectví potvrzoval i stárek znalý technických parametrů kol a hloubky náhonu. Hloubka zhruba 60 centimetrů, mezi lopatkami kola o průměru 3,5 metru a výdutí náhonu zůstávala úžina na dva až tři prsty, průtok byl velký,“ popisuje strakonický farář Roman Dvořák.

Pětikolský mlýn stával poblíž dnešního jezu přímo  centru Strakonic.

Pětikolský mlýn stával poblíž dnešního jezu přímo v centru Strakonic.

Zachránci dítě následně uložili do peřin. Tam se po několika okamžicích s výkřikem a vykuckáním velkého množství vody vrátilo k životu. Dívka se prvně bála, že ji matka za nešikovnost naplácá. Dále měla vypovědět i to, že se jí nemohlo nic stát, protože v době svého bezvědomí uviděla živého Jana Nepomuckého, který ji ubezpečil v tom, že se neutopí, a řekl jí, aby se nebála.

„Matka se jí pak zeptala, jak Jan Nepomucký vypadal, a dívka odpověděla, že stejně jako v kapličce na můstku za kostelem svaté Markéty. Tehdy tam vedl most přes náhon, na němž byla kaplička se sochou. Náhon ani kaplička nepřežily minulý režim, ale socha se zachovala a je dnes v kostele svaté Markéty,“ říká sběratel pověstí, spisovatel a básník Ondřej Fibich.

Za minulého režimu měl být příběh zapomenut

Ten ještě v roce 1988 vydal v samizdatu knihu básníka Ivana Stehlíka, který okolnosti zázraku blíže popisoval. Opakovaně vyšla i po revoluci a byla první knihou, která pojednávala o Janu Nepomuckém a čtyřech zázracích, na jejichž základě byl svatořečen. Příběh Rozálie Hodánkové byl jedním z nich.

„Vše se odehrálo před svědky. Celá událost byla vyšetřena a posuzována komisí římské Kongregace posvátných obřadů. Důvodem bylo prošetření, zda je možné událost uznat jako zázrak, který by byl podkladem pro svatořečení Jana Nepomuckého. Po vyslechnutí svědků a zaprotokolování výpovědí byla tato událost posouzena jako hodnověrná a uznána jako podklad ke kanonizaci,“ vysvětluje Dvořák.

Přesto někteří usilovali o to, aby byl za minulého režimu zapomenut nebo nejméně znedůvěryhodněn. „Pro Strakonice jako město ten příběh málem zanikl. Usiloval o to i Zdeněk Cvrček, který v roce 1967 sepsal dějiny města a zázrak se snažil všemožnými způsoby vyvracet. Nebyl ale zdaleka jediný, ale faktem zůstává, že mezi dnem náhonu a mlýnským kolem byla mezera ani ne deset centimetrů, kterou by nikdo živý neprošel. A také voda byla v té době jistě opravdu ledová,“ připomíná Fibich.

Zázrak připomíná i obraz

I on je rád, že se letos, 300 let poté, co se zázrak stal, událost znovu připomíná. Navazuje prý na tradici obliby Jana Nepomuckého napříč celou Evropou a u nás pak především mezi venkovským obyvatelstvem.

„Je to patron lidí žijících u vody, poutníků a plavců, proto stojí se svou palmou vítězství a hvězdami nad hlavou na tolika mostech. Lid si ho přivlastnil jako symbol baroka a obyčejní lidé ho postupem času přijali za svého a uctívali ho ještě dříve, než byl svatořečen, i proto, jaké legendy kolovaly o jeho mučení a smrti,“ vysvětluje Fibich.

V samotných Strakonicích byla situace trochu jiná a větší význam pro město mělo například poutní místo na Podsrpu spojené s Pannou Marií. To vzniklo z popudu místního rolníka, který po povodni shodou okolností také v roce 1718 nalezl za městem sochu Panny Marie. Ta předtím stála na strakonickém mostě. Sochu umístil v přístřešku u svého pole a na místo brzy začali putovat věřící z celého okolí. Přístřešek později nahradila kaple a kapli pak dnešní barokní kostel.

Až dodnes se ale zachovaly další artefakty, které přímo odkazují ke strakonickému zázraku spojovanému s Janem Nepomuckým. Mimo sochy, která stávala na lávce přes náhon, to je i obraz, který jako poděkování za pomoc nechala namalovat možná přímo rodina zachráněné Rozálky. I ten je umístěný v kostele svaté Markéty. Je tam i deska, na níž je průběh zázraku detailně popsán.

„Kvůli svému umučení je Jan Nepomucký patronem i dobré pověsti. Za to, že věděl, kdy má mluvit a kdy mlčet. Když Rozálka spadla do náhonu, říkala si její matka mimo jiné i něco v tom smyslu, aby ji světec zachránil a lidé si nevyprávěli, co je za špatnou matku, když nechala své dítě spadnout do náhonu. A tohle zase souvisí s tou dobrou pověstí,“ dodává farář.



Nejčtenější

Matka s roční dcerou nedorazila domů z návštěvy, odjela na Slovensko

Ilustrační snímek

Policie na jihu Čech pátrala po 19leté ženě z Písku, která zmizela i s ročním dítětem. Jako pravidelně si v úterý došla...

Lékař osahával a líbal pacientku, policie ho viní z pokusu o znásilnění

Ilustrační snímek

Obyčejná návštěva lékaře se pro ženu z Písecka změnila v boj. Doktor ji podle dosavadního vyšetřování začal osahávat a...



Z přístřešku vystartovala doga a pokousala strážníka

Zraněný strážník se bude po kousnutí argentinské dogy léčit několik týdnů.

Ošklivé zranění má po výjezdu k případu strážník táborské městské policie. Do ruky se mu zakousl pes, který se ukrýval...

Na Budějovicku vjel motorkář na přejezdu pod vlak. Nehodu nepřežil

Motorkář nepřežil v sobotu v noci střet s vlakem na přejezdu v katastru Nové...

Na železničním přejezdu na Českobudějovicku vjel o víkendu motorkář přímo před projíždějící vlak. Srážku neměl šanci...

Chýnovská jeskyně láká do chladného nitra hory, voda ji stále zvětšuje

Současná prohlídková trasa Chýnovské jeskyně je dlouhá 260 metrů a převýšení...

Příkré, nerovnoměrně vysoké schody a všudypřítomný chlad. Procházka chodbami Chýnovské jeskyně na Táborsku patří k...

Další z rubriky

Padělků dokladů přibývá. Jihočeská policie má na odhalení nový přístroj

Jihočeská cizinecká policie představila speciální přístroj na ověřování...

Letos za půl roku 71 padělaných dokladů, loni za celý rok jen o jeden více. Počet odhalených falešných občanek či pasů...

Zkrvavený násilník po incidentech s policií napotřetí zůstal v nemocnici

Ilustrační snímek

Lékaře a městskou policii opakovaně zaměstnal ve středu ráno sedmadvacetiletý muž z Českých Budějovic. S krvácejícím...

Z bývalé radnice bude umělecká škola. Žáci se přestěhují až na konci října

Bývalou radnici na Masarykově náměstí předělává město Třeboň na základní...

Práce na historickém domě v centru Třeboně potrvají o něco déle. Kvůli komplikacím při rekonstrukci bude hotovo koncem...

Najdete na iDNES.cz