"S Petrem Šporclem mě pojí nejen mnoho vzpomínek pracovních, ale i osobních. Čas strávený s ním na jevišti patřil vždy k milým a světlým chvílím v hereckém životě," vzpomíná ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták.
Líčí, jak často se mu se Šporclem stalo, že se jim nechtělo z jeviště a text si měnili podle nálady a situace. "Byly to vzácné chvíle porozumění a pravdy. Je veliká škoda, že diváci budou ochuzeni o jeho herecké mistrovství a my, jeho kolegové, o jeho lidskost a laskavost," míní Šesták.
Petr Šporcl nastoupil do Jihočeského divadla hned po absolvování DAMU v Praze v sezoně 1965/1966 a zůstal mu věrný po celý svůj život. Škála jeho rolí je impozantní. Od začátečnických milovnických úloh dozrál k takzvanému charakternímu oboru.
V Jihočeském divadle vytvořil 150 postav
Jeho herectví mu umožňovalo střídat s přesvědčivostí nejrůznější dramatické žánry včetně hudebních. V letech 1986 až 1988 stál navíc jako umělecký šéf i v čele činoherního souboru.
Vytvořil na 150 jevištních postav. K erbovním patřily Pierre Bezuchov z Piscatorovy dramatizace Vojny a míru, Petr Vingl v Shakespearově Snu noci svatojánském nebo král Agamemnón v Euripídově Ifigenii v Aulidě.
"Vším, čím jsem byl, byl jsem rád a bavilo mě to. Jsem pořád hrozný trémista. Před každým představením mám proto stále svůj rituál, kdy cvičím kliky o dveře. Spadne to ze mne, až když se rozehraju na jevišti. Nechci to zakřiknout, žádné velké okno jsem naštěstí neměl," líčil Šporcl loni v prosinci v rozhovoru pro MF DNES.
Jako vášnivý cyklista ujel za rok několik tisíc kilometrů
V posledních letech okouzlil diváky například v thrilleru Blackout, dramatu Oidipús, silnou rolí byl Žid v Shakespearově Kupci benátském.
"Pane Šporcle, děkuji! Nikdy mě žádné představení nedojalo k slzám, a teď jsem plakala hned dvakrát: po vašem monologu o židovství a zhroucení nad rozsudkem. Dáváte do svého přednesu tolik emocí, že jsme si toho my diváci prostě nemohli nevšimnout a prožili jsme to spolu s vámi. Všichni herci nás už po asi sedmém nástupu na děkovačku museli nenávidět, ale nemohli jsme si pomoct!" napsala na web divadla po premiéře v roce 2009 divačka Petra Douchová.
Šporcl byl také vášnivým cyklistou, dokázal za rok ujet několik tisíc kilometrů. Patřil rovněž k vyhledávaným rozhlasovým interpretům. Těšil se z úspěchů svých dvou synů hudebníků - houslisty Pavla a violoncellisty Petra a ze svých vnoučat. Jeho náhlý odchod je velkou ztrátou nejen pro samotné Jihočeské divadlo, ale celou kulturní scénu.
