Ženy vydrží více než muži, tvrdí masér strakonických basketbalistek

Pavel Vilím je vedoucím rehabilitační péče Městského ústavu sociálních služeb ve Strakonicích. A také je masérem strakonických basketbalistek i reprezentantek Česka do 20 let.

Dotěrná obrana strakonických basketbalistek (v modrém) proti Veronice Vlkové z brněnského Valosunu. | foto: Surý Ondřej, MF DNES

Působil u katovických fotbalistů. Pak jezdil několik let do Německa a byl i u národního týmu žen, když skončily desáté na mistrovství Evropy v Šoproni. U týmu strakonických žen je od roku 2006.

Působí i jako terapeut. Už se také podílel na záchraně života jedné z hráček Valosunu Brno. V roce 2007 jí při utkání ve Strakonicích zapadl jazyk. Odměnou pro něj bylo, že mu hráčka poděkovala. O basketbalu žen ví dost.

"Když budou hrát v týdnu pět zápasů, odehrají je pětkrát jinak," uvedl jeden z postřehů. "Když se změní začátek o hodinu, je výkon jiný." O nevyzpytatelnosti psychiky sportovkyň se ví. Nejsou to jen basketbalistky. "Do žen a do melounu nevidíš," pravil.

Hodně k úspěchu týmů přičítá, že měl i ženskou trenérskou dvojici. "Tím, že Marcela, za svobodna Kalistová, měla takové obrovské úspěchy, ji hráčky respektují," vysvětloval. "A ona jim rozumí. Zatímco my chlapi jim nikdy rozumět nebudeme."

Marcela Krämerová Kalistová hrála i na olympijských hrách v Sydney a působila v předních celcích v Evropě. Velkou zásluhu na úspěchu přičítá trenéru Vondřičkovi. "Kdyby to nedělal, neběhalo by tu při zápasech o přestávce 50 dětí," připomněl strakonickou specialitu. Pauzy v hale patří nejmenším.

"Obrovsky jsem tu medaili přál Berny," připomněl přezdívkou Jaroslavu Bernasovou, která s klubem srostla. Poslední utkání sezony s Valosunem v Brně, to byl pro Vilíma nervák. "Začalo to s Jitkou Musilovou. Udělala si kotníček." Bylo to hned ve druhé minutě zápasu. "Hrálo se půl minuty, čtyřicet vteřin a udělala si to Džony," připomněl další výron v kotníku Dariny Johnové. "Těžký výron. Podklouzla jí noha."

Zatímco Musilová mohla s tejpem pokračovat, Johnová zkusila hrát, ale nešlo to. "Ty holky jdou za hranu," ujistil.

Když Johnová pokračovat nemohla, měla v očích slzy. "Hrála by, kdyby to šlo. Jsou daleko tvrdší než chlapi." Zbytek týmu se semknul a dokázal utkání urvat. I když zranění ošetřoval i Balákové nebo Ondřejové. "Říkal jsem si, že to nemůžou uhrát. Že fyzicky odpadnou," popsal pocity při utkání.

Bernasová se přece dočkala medaile

Jaroslava Bernasová je asistentkou trenérky Marcely Krämerové. Od sedmi let ve Strakonicích hrála. Do 33 let, s přestávkou na mateřské dovolené. Basketbal je jejím favoritem. Také obdivuje strakonické fanoušky, kteří vyjeli na rozhodující páté zápasy play-off do Mladé Boleslavi a Brna.

"Těm chci taky za všechno moc poděkovat," říká.

Co se stalo v momentě, kdy pátý zápas v Brně skončil?
Objímaly jsme se s trenérkou a běžely jsme za hráčkama.

Co vás napadlo, když vám dali medaile za třetí místo?
V tu chvíli vůbec nevím. To byly emoce, radost, štěstí. Člověk na nic víc myslet nemůže.

Brečela jste?
To jsem nebrečela. Ale slzy v očích jsem měla někdy ve čtvrté minutě zápasu, když se nejdříve zranila Musilová a pak i Johnová. Když jsem se dívala na naše fanoušky a na hráčky, jak odkulhaly ze hřiště. Říkala jsem si, že nám to není souzeno. A bylo mi líto holek i diváků, kteří nás přijeli podpořit.

Pak jste ale vyhrály.
Tým se obrovsky semknul a byla v něm obrovská síla.

Vzpomínáte na to, když jste před prvním zápasem v lize nevěděly, jestli někoho porazíte?
Byla jsem jako jedna z nejmladších, když jsme postupovaly. Prožila jsem celou tu ligovou éru. Je to strašně let. A zápasů bylo moc. Včetně těch v Americe. Pamatuji si na ty vypjaté zápasy, kdy jsme dvakrát hrály o bronzové medaile. I na baráž o udržení ligy s Libercem.

Co klub k medaili přivedlo?
Je to zásluha všech. Hráček, trenérů, zázemí, vedení klubu, managementu. Je to proto, že fungují všichni. Lékař i masér. Hráčky byly ochotné naslouchat tomu, co trenérka chtěla. Marcela Krämerová na tom má obrovskou zásluhu. Umí hráčky vyhecovat. Poslední utkání skvěle zvládla Míša Uhrová. Po zranění Dariny Johnové vzala odpovědnost na sebe a tým strhla. Byl to její zápas.