Kolem loveckého zámku Ohrada se potulovala černá zvěř, opodál na louce se pásli daňci. Psala se 30. léta 20. století a na panství pobýval Adolf Schwarzenberg s manželkou Hildou.
Oba velcí milovníci přírody dokonce v roce 1933 koupili farmu nedaleko Nairobi v Keni a pak začali uvažovat, že by část africké zvěře dostali do Čech a založili zoologickou zahradu.
To se nakonec také povedlo a 1. května 1939 byla Zoo Ohrada předána veřejnosti. Před pár dny tak oslavila 75 let od svého vzniku.
"Pravdou je, že doba založení nebyla šťastná, právě začínala válka, takže začátky byly složité. Zoo nakonec nebyla afrického typu, ale měla se specializovat na evropské a české druhy, což platí dodnes," řekl Roman Kössl, zástupce ředitele Zoo Ohrada, ve které působí už od roku 2000.
Zoo OhradaJak psal o vzniku zoo František Janovský, vrchní lesní správce, který se staral o stavbu areálu. "Roku 1938, v nejtěžších dobách a ve znamení stálého napětí a horečného rozčilení, zrodila se naše hlubocká zoologická zahrada. Skvělým nápadem knížete Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu a jeho urozené choti Hildy dostalo se pustým a zanedbaným ohradským zahradám účelného využití. 1. dubna 1938 započato bylo s budováním zoologické zahrady a 1. listopadu t. r. byla celá práce skončena." Zdroj: Zoo Ohrada |
Při otevření byl areál hodně malý, měl asi jen půl hektaru, první návštěvníci tam mohli vidět například muflony, lamy, papoušky či kočkodana. Oč byla zoologická zahrada menší, o to větší o ni byl zájem. V době od 1. května do 19. srpna ji navštívilo 30 tisíc lidí.
Roman Kössl upozornil, že do roku 1972, kdy zoo převzal do správy Jihočeský krajský národní výbor, se příliš údajů nedochovalo. "Pokud by se našel někdo další, kdo by nám byl ochotný fotky, staré pohlednice, korespondenci se zoo, výstřižky z novin od založení do zmíněného roku zapůjčit k okopírování, moc by nám se skládáním historie pomohl," vyzval.
Konec 60. a začátek 70. let byl vůbec nejkritičtějším obdobím v historii zahrady, a dokonce jí hrozilo zavření. "Byla kousek před krachem. Tehdejší správci do ní nechtěli příliš investovat a chyběli třeba i ošetřovatelé," potvrdil Kössl. Přesto ani tehdy nebyla návštěvnost špatná a v roce 1972, kdy zoo převzal kraj, přišlo bezmála 107 tisíc lidí.
Pak pro areál začaly lepší časy, a dokonce existoval velmi nadčasový projekt na jeho velké rozšíření, kdy se měla zahrada rozrůst až k Municím. "Zvířata měla získat nové, velké kruhové výběhy, což bylo na tu dobu dost neobvyklé. Za vším stál tehdejší ředitel Pekař. Na samotnou stavbu se však nakonec nikdy nedostalo," pokračoval ve vyprávění Kössl.
Zlatý věk zoo tak začíná až po roce 1990, především pak v posledních zhruba 12 letech. "Za vše bych vyzdvihl projekt Nová setkání za přibližně 40 milionů korun, který znamenal nové výběhy například pro šelmy," zdůraznil. A i do budoucna mají v zahradě další plány, například připravují nové výběhy pro vlky a rysy. V jejich současném útočišti by pak mohl být pavilon evropských vod s nejrůznějšími druhy živočichů.
Nyní je v Zoo Ohrada, kde se expozice rozrostly na plochu skoro 4,8 hektaru, 323 druhů zvířat a přibližně 2 800 jedinců. Loni tam zavítalo 230 tisíc lidí, rekordní byl rok 2007 a skoro 273 tisíc návštěvníků. Mezi největší pamětníky zahrady patří medvědí sourozenci Dick a Ben, kteří letos oslavili 25. narozeny a žijí v zahradě od narození.
Jsou to potomci medvědů, kteří se k Hluboké nad Vltavou dostali díky výstavě Země živitelka, na kterou je v 70. letech přivezli až z Rumunska. "Gelu a Marice, tak se jmenovali, se u nás velmi dařilo a měli spolu dohromady 14 potomků. Někteří z nich pak zamířili třeba i do Českého Krumlova, Plzně či Bratislavy," doplnil zástupce ředitele.
