Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpívající právník Ivo Jahelka napsal už 150 písní na motivy soudních případů

  11:09aktualizováno  11:09
Folkový písničkář Ivo Jahelka zpívá veselé příhody ze soudních spisů už více než čtyřicet let. Nedávno zaujal například písní o kauze Čapí hnízdo, ke které prý možná dopíše další sloky.

Ivo Jahelka | foto: David Peltán, MAFRA

„Svoje písničky zpívám lidem proto, aby je neopouštěl humor a měli možnost upřímně se zasmát. Když se člověk upřímně směje, je v ten okamžik skutečně šťastný. Trvá to sice jen pár vteřin, ale jedná se o krásný okamžik života, který má léčivou moc. Dokáže prodloužit život o mnoho dalších chvil.“

Takhle odpověděl bez rozmýšlení folkový písničkář Ivo Jahelka na otázku, jaký má vztah k humoru. Jeho slova by se mohla rovnou zařadit do nějaké příručky moudrých citátů. On ale má už více než čtyřicet let docela jiné ambice.

Ukázat, že na lidském konání, které bylo natolik nevydařené, až se dostalo k soudu, se dá leckdy najít i veselý moment. Ne proto, aby zlehčoval problémy jiných, nýbrž aby ukázal, že úplně všichni jsme lidé méně či více chybující. A máme v sobě víc ryzí člověčiny, než jsme si ochotni připustit. Jako třeba v písničce Balada in trabanti.

Ivo Jahelka

(63 let)

Narodil se v Dačicích, od roku 1978 žije v Jindřichově Hradci. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, profesně se věnuje advokacii. Do širšího povědomí se zapsal jako folkový písničkář, který zpracovává tematiku soudních případů. První dlouhohrající deska s názvem Soudili se mu vyšla v roce 1985 u firmy Panton. V současnosti svým příznivcům zhotovuje CD svých písniček individuálně podle jejich přání. Vystupuje sólově i ve společných pořadech s kytaristou a zpěvákem Miroslavem Palečkem.

„Tahle písnička pochází z počátku 90. let, kdy ještě nebylo neobvyklé potkat na silnici vůz značky Trabant,“ vypravuje Ivo Jahelka. Většina jeho písňových textů se totiž dá odvyprávět jako zajímavé příběhy.

„V soudní síni se v souvislosti s tímhle autem projednával docela unikátní případ. Mladá žena obvinila mladého muže, že ji v trabantu zavezl do lesa a tam ji znásilnil. Ovšem mladík soudu tvrdil, že dívka všechno dělala dobrovolně, a dokonce si při tom pravou nohou troubila do rytmu na klakson. To znělo jako drzost. Mladíkův obhájce si přesto z vlastní iniciativy došel obhlédnout místo činu a narazil tam na hajného, který se rozčiloval, že nedávno si nějaký mladý pár přijel užívat trabantem až do lesa. Načež pohoršeně dodal: Kdyby při tom aspoň byli zticha, ale oni si k tomu ještě museli troubit! Na základě jeho svědectví pak soud mladíka osvobodil.“

Tím kauza skončila v soudních spisech. Brzy však začala žít novým životem, když ji Ivo Jahelka zpíval publiku. „Přišel mi dopis od milovníka trabantů, který si píseň vyslechl na koncertě. Napsal mi, že to s manželkou zkusili v trabantu udělat. Popsal detailně průběh celého aktu, aby tím doložil, že je zcela vyloučeno, aby žena v poloze vleže troubila pravou nohou. To je možné pouze v poloze zvané ona nahoře, ale jeho manželka při ní hned ulomila páčku klaksonu. Z rekonstrukce činu tedy vyplývá, že pohlavní akt v trabantu je možný, avšak musel se uskutečnit jinak, než ho mladík vylíčil u soudu.“

Ivo Jahelka je patrně jediný zpěvák na světě, který se může pochlubit tím, že jeho píseň někoho podnítila k podobnému bádání. Jenže on při slově zpěvák skromně krčí rameny. Dokonce i při označení skladatel. „Obojí je výsledkem mého neumětelství, které přišlo ve správný čas a lidem do té doby chybělo. Podle toho, že posluchači i dnes chodí na mé koncerty, usuzuji, že ho potřebují nadále, a proto skládám další písničky. Vůbec jsem neměl v plánu stát se interpretem písní inspirovaných soudními případy,“ říká.

Našel díru na písničkářském trhu

Ve svých životních plánech neměl jasno od 18. července 1954, kdy se narodil v Dačicích, až do roku 1978, než dokončil studia na Právnické fakultě v Praze. Předtím absolvoval dačické gymnázium, nicméně zvolil si ho jen proto, že bylo vzdálené od jeho bydliště jednu minutu chůze. A práva? Jejich studium neobsahovalo matematiku, což pro něj bylo přitažlivé. Ale ještě přitažlivější byl fakt, že se dostal do Prahy, kde mohl pravidelně chodit na vystoupení svých oblíbených folkových hudebníků.

„Obdivoval jsem duo Miroslav Paleček – Michael Janík. V té době už jsem měl solidně naposlouchané písničkáře ze sdružení Šafrán. Líbil se mi jejich světonázor i hudební pojetí a toužil jsem vytvořit také něco takového. Když jsem byl ve druháku nebo ve třeťáku na vysoké škole, sebral jsem odvahu, kytaru a několik svých textů. Navštívil jsem klub Rubín, kde propagátor mladé poezie Mirek Kovářík pořádal večery pro začínající básníky.“

Znalec poezie prolistoval Jahelkovy texty a odložil verše zahlcené filozofováním. Se zájmem si však přečetl dvě dílka, která jejich autor snad ani neměl v úmyslu zpívat.

„Napsal jsem je ve stylu veršovaných soudniček. V jedné jsem zpracoval kauzu znásilněné zvěrolékařky, která pak násilníky vykleštila. Tenhle případ se stal v první polovině 70. let a dost vzrušil veřejnost. Mnohem později ho použila Věra Chytilová ve filmu Pasti, pasti, pastičky. Podklad pro druhý text jsem také našel v tehdejších Černých kronikách – pojednával o krejčím, který zinscenoval vlastní oběšení, aby vyděsil manželku.“

Po obou skladbách se ozval spokojený potlesk. Ivo Jahelka napsal další v podobném duchu a časem pochopil, že našel díru na písničkovém trhu, kterou může zaplnit jenom on. Vtipný člověk, který rozumí právu a dokáže o zajímavých případech napsat rýmovaný zpěvný text. V roce 1978, když vystudoval právnickou fakultu, už měl v životě jasno.

„Rozhodl jsem se, že se budu věnovat advokacii a ve volných chvílích budu zpívat o tom, co člověka může přivést do soudní síně. Toho roku jsem přešel do Jindřichova Hradce, protože se tam uvolnilo místo, a už jsem se v Hradci zabydlel nastálo.“

A tak je tomu dodnes. Po práci vyjíždí na koncerty, vydal řadu samostatných titulů na hudebních nosičích, napsal přibližně 150 písní na motivy soudních případů mediálně známých i docela interních – v těch z důvodu diskrétnosti přejmenovává aktéry a mění prostředí. Publikum ví, co od něj chce, a on zase ví, jak očekávání uspokojit tak, aby si stále držel laťku, která mu například v roce 1985 vynesla titul osobnost Porty.

„Jen jediná změna se přihodila před pěti lety a jsem za ni velice rád,“ říká písničkář. „Spojil jsem se s mým folkovým idolem Miroslavem Palečkem. Pořádáme takzvané dvojkoncerty, kdy každý z nás hraje pro publikum samostatně půlku vystoupení. Výborně se doplňujeme a stali se z nás dobří přátelé.“

V současnosti u posluchačů boduje novou písničkou Něco o Čapím hnízdě. Její refrén klade otázku: Kdo skončí, až to skončí, v pruhovaným mundúru? Sám raději nepředjímá odpověď, ale nejspíš už promýšlí další rýmy na slova dotace, anonymní akcie a sorry jako.

„Uvidíme, co nového přinese kauza Čapí hnízdo v novém roce. Třeba pak napíšu pokračování,“ naznačuje Ivo Jahelka, že pramen inspirace pro jeho tvorbu hned tak nevyschne.

Autoři:



Nejčtenější

V Budějovicích se srazila dvě auta, jedno vjelo do dětí na přechodu

V Českých Budějovicích se střetla dvě osobní auta. Zraněné byly čtyři děti.

V Českých Budějovicích se srazila dvě osobní auta. V tu chvíli poblíž stála skupinka dětí, do kterých byl jeden z vozů...

Chlapec vypadl z lanovky v osmimetrové výšce. Zraněný díky sněhu není

Lanovka na šumavském Zadově.

Sedmiletý chlapec v neděli odpoledne vyklouzl ze sedačkové lanovky Kobyla v Zadově na Prachaticku. V osmimetrové výšce...



Muž neunesl rozchod, opíjí se a spí na chodbě v paneláku, kde žena bydlí

(Ilustrační snímek)

Již podeváté za poslední dva měsíce vyjížděli českobudějovičtí strážníci kvůli šestačtyřicetiletému muži, který...

Policie obvinila pět lidí z dotačního podvodu při stavbě centra v Hluboké

Relaxační a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou zahájilo provoz v roce...

Policisté obvinili pět lidí z dotačního podvodu při stavbě Relaxačního a regeneračního centra v Hluboké nad Vltavou....

Vzácná dlažba na budějovickém náměstí je po odstranění kluziště zvlněná

Zvlněná dlažba na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Hrboly...

Propadlá dlažba a poškozené žulové kameny zůstaly na českobudějovickém hlavním náměstí po odstranění venkovního...

Další z rubriky

Byznys ušil z vlákna Moira. Zpočátku oblékal do hor své kamarády

Zakladatel populárního výrobce funkčního prádla Mario Vlček.

Materiál, který téměř nesaje, je specialitou populárního výrobce funkčního oblečení Moira. Zakladatel úspěšné firmy...

Vyšší ceny za parkování mají snížit počet aut v okolí náměstí v Písku

V centru Písku na Velkém náměstí je nyní zhruba 160 parkovacích míst. Nová...

V Písku se mění poplatky za parkování. Novinka má přispět ke snížení počtu aut v centru až o třetinu. Radnice si přeje,...

Děti i senioři češou při felinoterapii kočky a zapomínají na bolest

Miluše Čondlová z Dubného chová kočky plemena ragdoll, které se nejlépe hodí...

Miluše Čondlová vystudovala ekonomii a v 90. letech se zaměřila na marketing a reklamu. Teď už ji několik let živí...

Najdete na iDNES.cz