Zubař, který si otevře ordinaci v oblasti, kde je nedostatek stomatologů, by měl dostat od státu 1,2 milionu korun. Ministerstvo zdravotnictví chce program podpory spustit letos v květnu a plánuje podpořit v dalších čtyřech letech až sto zubních lékařů.
Cílem má být zajištění rovnoměrně rozprostřené dostupnosti stomatologické péče. Ta v současné době na periferiích klesá a k zubnímu lékaři se začíná jezdit především do větších měst.
Starostové odlehlých jihočeských obcí krok ministerstva vítají, protože obyvatelé musí kvůli každému zákroku daleko dojíždět. „Pro člověka, kterému je čtyřicet a jezdí do práce každý den, to zase až takový problém být nemusí. Ale pro seniory je to zásadní komplikace,“ říká starosta Dubu na Prachaticku Václav Novák.
Problém s nedostupností stomatologické péče loni řešil přímo ve své rodině. V nedalekých Strunkovicích nad Blanicí totiž skončil doktor, za kterého se už nepodařilo najít náhradu. „Chodila k němu celá moje rodina. Osobně se mi naštěstí podařilo sehnat náhradu v Prachaticích, ale byla to vlastně náhoda. Ostatní z rodiny musí jezdit až do Písku,“ vysvětluje Novák.
Potíže jsou výrazné v šumavských obcích
V šumavských obcích jsou potíže ještě výraznější. Není to přitom tak dávno, kdy nebyl problém se zajištěním stomatologické péče ani přímo na Kvildě. Teď ale odtud lidé k lékařům musí jezdit i desítky kilometrů.
„Ve Stachách ani Vimperku už neberou. Jednou už jsem byl v situaci, kdy jsem se rozhodl sám oslovit pojišťovnu, která musí pacienta do některé ordinace přidělit. Našli mi ordinaci v Nové Bystřici (z Kvildy je vzdálená 134 km, pozn. red.). Takže jsem rád, že se mi nakonec povedlo sehnat lékaře v Českých Budějovicích, kam jezdím teď,“ popisuje kvildský starosta Václav Vostradovský.
Podle něj může krok ministerstva pomoci, následovat by ale měly i další lékařské obory, protože nedostatek zubařů je jen jedním problémem. „Další na řadě by zřejmě měli být obvodní lékaři, kterých také ubývá, stárnou a praxe už si v místech, kde ti staří končí, nikdo neotevírá,“ míní Novák.
I samotní stomatologové krok ministerstva vítají. Některým se ale nelíbí přísnost pravidel, podle nichž má být dotace rozdělována.
Mladým lékařům chybí zázemí
Je to například povinnost poskytovat na vybraném místě péči pět let, mít uzavřenou smlouvu se čtyřmi zdravotními pojišťovnami a nebo do dvou let zaregistrovat nejméně 1 500 pacientů.
„Mluvím s mladými kolegy poměrně často. A myslím si, že řada z nich to bude vnímat jako do jisté míry vazalství. Další věcí je, že nejde jen o ty peníze. Ale je dobře, že se ty stojaté vody tohoto tématu rozvířily a začíná se něco reálně dít,“ říká stomatoložka Milada Hálková, která je zároveň zástupkyní tiskového servisu České stomatologické komory pro jižní Čechy.
Jihočeský kraj je podle ní lehce nad celorepublikovým průměrem, co se týče počtu pacientů na jednoho lékaře, který je zhruba 1 500 lidí. V kraji jsou ale rozdíly a velká města vycházejí ze srovnání vítězně.
„Trendem poslední doby je sdružování lékařů do skupin a týmů. Každý stomatolog se specializuje na něco jiného, a když se k takové skupině klient přihlásí, dostane na jednom místě veškerou péči. To samozřejmě na menších městech není možné,“ vysvětluje Hálková.
Problémem navíc netrpí jen malé obce v pohraničí, ale i městečka typu Netolic. Ani tam se dlouhodobě nedaří sehnat zubaře, který by měl o život ve městě zájem.
„Mladým lidem se zkrátka nechce tam, kde nebudou mít zázemí, na něž jsou zvyklí. Chybí jim možnosti vyžití, kultura, kontakt. Situace se musí řešit konkrétně a je nutné, aby se do řešení problémů zapojily i místní samosprávy,“ míní Hálková.
Zubní lékařka Hana Němečková má svou praxi v Českých Budějovicích, kde ošetřuje přes dva a půl tisíce klientů. Říká, že ani více než milion korun nemusí být pro lékaře dostatečnou motivací k tomu, aby se rozhodli pro otevření praxe na periferii. „Pro mě osobně je třeba důležitý kontakt s kolegy, dostupnost laboratoře, dojezdová vzdálenost záchranné služby, možnost účastnit se školení a dalších společných akcí. Tyto věci jsou v menších městech problematické,“ upozorňuje.
Podle ní by ale mohla dotace vyhovovat lidem, kteří skončili vysokou školu a přemýšlejí o tom, kde si otevřít praxi. „I z tohoto pohledu to ale spíše podpoří ty, kteří už na malé město chtějí jít. Těm by to mohlo na začátku pomoci. Řekla bych ale, že to kopíruje obecný trend lidí, kteří sice mají rádi klid a přírodu vzdálenějších oblastí, ale raději do nich jezdí a bydlí ve větších městech,“ říká Němečková.
