"Především kontrolujeme, jak jsou před okusem zvěří ochráněny listnaté dřeviny a jedle vysazené v minulých letech. Ochrana těchto dřevin je důležitá, protože díky jejich vyššímu zastoupení ve smrkových porostech se lesy stávají odolnější vůči větru i kůrovci," vysvětluje ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek.
Náměstek ředitele správy parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel nyní vydal pro své podřízené i speciální příkaz - kontrolovat oplocenky a ochranu mladých stromů. Lesníci procházejí své revíry a monitorují stav oplocenek, které pomáhají nově vysazené dřeviny ochránit před poškozením jelení a srnčí zvěří. Tam, kde jsou poškozené, je musí opravit. "Nebo opatřit vrcholy mladých stromků ovčí vlnou," dodává Kozel. Feromony z ní odpuzují spárkatou zvěř.
Ačkoliv v přezimovacích obůrkách má zvěř dostatek potravy, kvůli nízké sněhové pokrývce ji najde i přímo v lesích, a nemá tak důvod se do obůrek stahovat. A mladé stromky jsou jen částí "jídelníčku".
"Nejnižší obsazenost přezimovacích obůrek je v nižších a teplejších částech národního parku. Především v okolí Českých Žlebů a Nové Pece se počet jelení zvěře v ohradách pohybuje okolo padesáti procent obvyklého množství," shrnuje Adam Jirsa, který má péči o zvěř na území národního parku na starosti.
Prasata se přemnožila
Myslivcům po celém Jihočeském kraji působí potíže vedle srnčí zvěře i divoká prasata. Ta rozrývají zem, a to často tak, že i ze suché louky udělají bahniště. V případě, že vniknou až na zahrádky lidí, nezbyde z nich většinou nic.
Prasata se ve většině mysliveckých honiteb přemnožila, například ve středních Čechách chystají myslivci plošné odstřely.
"Přemnožená prasata budou problémem i na jaře, kdy začnou poškozovat úrodu zemědělcům," říká strakonický myslivec Jan Staněk.
V některých regionech už dokonce došlo i na spory mezi zemědělci a myslivci ohledně škod způsobených divokými prasaty, které musely řešit i soudy.
