Na dvoře se rozprsknou žhavé jiskry. Lidé překvapením vyjeknou. „Proto jsem říkal, ať jdete aspoň o čtyři kroky dál,“ směje se muž se šedivým strništěm.
Několik sekund leje rozžhavený kov do připravené formy. Když je plná, poskakují po ní drobné plamínky.
Teď už si 57letý Jan Šeda může oddychnout a několik desítek diváků ho pod kostelem sv. Petra a Pavla v Hosíně u Českých Budějovic ocení potleskem. Krátce po desáté hodině večerní ukončuje oblíbenou slavnost tradiční odlévání zvonu.
„Dopoledne jsem udělal formu, do které jsem vytiskl název obce Dražíč, Pannu Marii a letopočet 2020,“ líčí Šeda.
Bližší informace ke svým metodám prozrazovat nechce. To platí i pro směs, kterou zahřívala speciální pec.
„Na všechny postupy jsme si přišli sami, stálo nás to řadu pokusů a omylů. Mohu ale říct, že roztavím bronz, k čemuž následně ještě něco přidám. Vždy to ale musí být materiál, u kterého vím, jak vznikl,“ upozorňuje řemeslník.
Když má směs ideální teplotu, může ji Jan Šeda před zraky diváků vlít do připravené formy. I její příprava je náročná.
„Při běžném slévání vytvoříte odlitek. Náš výrobek ale musí mít určitý zvuk. Je třeba vědět, jaký zvon chcete. Existuje určitý vzorec pro výpočet tónu, který zasadíte do výkresu, a vyjde vám vnější a vnitřní tvar zvonu,“ vysvětluje Šeda, jenž přijel z obce Deštné v Orlických horách.
„Je to geometrie, matematika a mnoho dalšího. Zvonařina je od 15.století rodinné řemeslo. Předává se z otce na syna a nikdo svá tajemství neprozrazuje,“ líčí řemeslník, který už vyrobil tisíce zvonů.
Zvon bude po posvěcení umístěn v kapli
Ten poslední dostane obec Dražíč. „Doufám, že bude oznamovat pouze dobré zprávy,“ přeje si o chvíli později starostka obce Alena Dědičová před zraky diváků, kteří pozorují, jak zvon vzniká.
Když plamínky na farním dvoře kostela sv. Petra a Pavla uhasnou, začnou se lidé pomalu rozcházet. Na oblíbenou akci vyráží každoročně stovky návštěvníků z okolí.
„Odlévání je vždycky vrchol programu, který pozoruje spousta lidí. Je to moc příjemná akce,“ usmívá se 69letá Marie Říhová z Hosína, jež každoročně vybírá vstupné.
Lidé sice odcházejí, ale práce pro Jana Šedu ještě nekončí. Materiál musí několik hodin pracovat. Když je hotovo, čeká zvon posvěcení. Poté zamíří do vesnice Vranov, jež spadá pod Dražíč.
„Umístíme ho do kaple, kterou v současnosti opravujeme. Hotovo by mělo být do konce letošního roku, pak uspořádáme slavnostní otevření,“ dodává Dědičová.
