Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ZVVZ se vrací na Ukrajinu. Íránský Búšehr je pro společnost minulostí

  17:39aktualizováno  17:39
Zakázku na Ukrajině, kde její působení přerušil ozbrojený konflikt, oznámila firma ZVVZ Group z Milevska. Vedení zároveň kritizuje nadále trvající zákaz pro investice do jaderné elektrárny v Íránu.

ZVVZ Group sídlí v Milevsku na Písecku. | foto: MF DNES

Ozbrojený konflikt v Donbasu ovlivnil kromě jiného i ekonomiku, což pocítily také české podniky včetně holdingu ZVVZ Group z Milevska na Písecku.

Jedna z jeho společností, ZVVZ-Enven Engineering (ZEE), tehdy přišla o zakázky na ekologizaci uhelných elektráren za stamiliony korun. Nyní představuje kontrakt za 18,3 milionu s firmou Kolos Charkov. Jihočeská firma má dodat odlučovací zařízení, které se dává za parní kotel.

Situace se tak postupně zlepšuje. „Je to návrat po delší pauze způsobené politickou situací. Jediné, co můžeme, je navázat na velmi dobré postavení, které jsme v zemi měli před tím, než se v Luhanské a Doněcké oblasti začalo bojovat,“ říká generální ředitel ZEE Luboš Lázna.

„Věříme, že Ukrajina bude opět ekonomicky zajímavým trhem“

Zakázku pro Kolos Charkov, který vykupuje a zpracovává slunečnicová semena, dodá jihočeská firma v prvním čtvrtletí 2018. Slupky semen se v parním kotli spalují, vzniklé spaliny je třeba podle ekologických norem snížit na minimum. O to se postará český elektroodlučovač EKG, jehož vnitřní části vyrobí sesterská společnost ZVVZ Machinery. Ocelové konstrukce udělá dceřiná firma ZVVZ Ukrajina podle dokumentace ZEE.

„Využitím kapacit na Ukrajině významně snižujeme nákladové ceny. Rozsahem jde sice o malou zakázku, ale je to také signál, že se čistotě ovzduší a snižování produkce emisí věnuje větší pozornost. To by mohlo obchod postupně restartovat. Věříme, že Ukrajina bude v budoucnu opět ekonomicky velmi zajímavým trhem. Je důležité, abychom zde působili,“ uvedl Lázna.

V minulosti uspěl strojírenský holding na Ukrajině v několika velkých tendrech na dodávky odprašovacích zařízení, jako jsou elektroodlučovače nebo látkové filtry v hutním a cementářském průmyslu. Další uzavřené obchody se ale kvůli bojům neuskutečnily.

Zákaz pro Búšehr platí dál

Minulý týden Poslanecká sněmovna projednávala vládní návrh zákona, který ruší zákon o zákazu dodávek pro íránskou jadernou elektrárnu Búšehr. Tam měla v roce 2000 společnost ZVVZ Milevsko dodat vzduchotechniku do tehdy plánované jaderné elektrárny.

Jen hodnota první etapy už připravené k podpisu, vycházela na zhruba jednu miliardu korun. Chyběl jen podpis ZVVZ, kterému však zákon zabránil.

Plánovaný obchod tehdy kritizovaly Velká Británie a Spojené státy. Měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí vojenských nukleárních projektů. Írán svou první a zatím jedinou jadernou elektrárnu později dostavěl i s pomocí řady firem z Ruska, Číny i států EU.

Po jednání z minulého týdne se situace nemění. Poslanci vyjadřovali obavy z íránského jaderného programu a také z možného poškození dobrých vztahů s Izraelem.

Rozhodnutí ihned kritizovala Hospodářská komora ČR.

„České firmy se kvůli zákonu nemohou účastnit probíhajících a připravovaných tendrů, které jsou zaměřené na jadernou bezpečnost, realizaci stress testů nebo zvyšování kvality íránského jaderného dozoru. Zatímco firmy z USA a ostatních zemí EU se mohou ucházet o zakázky týkající se elektrárny Búšehr, české firmy přicházejí o svou konkurenční výhodu,“ uvedl tiskový mluvčí komory Miroslav Diro.

Nespokojenost vyjádřil i Miloslav Mácha, předseda představenstva ZVVZ Group.

„Mnoho měsíců nás politici ujišťovali, že Lex Búšehr představuje přežitý, historický relikt, zvláště po předloňské dohodě světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu. Pro ZVVZ by šlo hlavně o symbolické zadostiučinění,“ sdělil.

Mrzí ho i to, že náhrady a kompenzace slibované ZVVZ po uvalení embarga se naplnily jen zčásti. Podle zprávy z roku 2000 připravily neuskutečněné dodávky pro Búšehr firmu přibližně o 500 milionů korun.

Nyní už jsou jakékoliv investice do rozšíření íránské elektrárny nemyslitelné. „Takové náročné projekty se připravují mnoho let dopředu a ZVVZ má už 17 let zákonem zakázáno s Íránem obchodovat. Takže i kdyby nyní Lex Búšehr padl, dostavba elektrárny by se ZVVZ už netýkala,“ dodal Mácha.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek.
Muž zemřel po rvačce v baru. Pravou příčinu jeho smrti objasní pitva

Až nařízená soudní pitva snad objasní příčinu smrti šestačtyřicetiletého muže, který zemřel v sobotu po rvačce v baru v Soběslavi na Táborsku. Není totiž...  celý článek

Českobudějovický park Stromovka.
Nové domy u budějovické Stromovky? Na jih od parku se může stavět

Z jedné strany ohraničuje lesopark Stromovka v Českých Budějovicích silnice, z těch ostatních čím dál víc domů. A v budoucnu by mohly přibýt další. Zastupitelé...  celý článek

Útok (ilustrační foto)
Prodavači kebabu si podali ruce, z loupeže je výtržnictví a podmínka

Hádku dvou arabsky mluvících prodejců kebabu, při které se zablýskl nůž, potrestal českobudějovický okresní soud. Čtyřicetiletý muž z Bagdádu, kterému hrozilo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.